Mňam

Čím dál tím častěji zjišťuji, že čím dál tím více miluji vaření!

________________________________________________________________

Ano, milá maminko a vy ostatní, co se nyní divíte. Je to tak, zamilovala jsem si okamžiky, občas i hodiny prostáté u kuchyňské linky s vařečkou v ruce. Čím dál tím víc miluji i ty libé pohledy strávníků, dmu se pýchou a dělá to dobře mému egu. :-) (Žížala se občas nezdá).

Sama jsem mlsná, jak kočka. Takže proč si neukuchtit něco, co udělá dobře i mému mlsnému jazýčku.

Jen to nádobí potom mě občas nebaví mýt. Občas mě nebaví ani nakupovat suroviny na vaření a to především, když nevím, co vlastně budu ještě vařit. Ale jinak když mám čas si vymyslet, co budu vařit, popřípadně pobrouzdat nové recepty, tak bych vykoupila celý obchod a lednička může prasknout ve švech. :-) Tak se to u nás prostě má. :-) Ale jinak si nestěžujeme a jsme spokojení. Já tedy jo. :-)

_______________________________________________________________________________________

Dnes jsme měli u nás doma vzácnou a milou návštěvu, takže se ze sobotního oběda stal oběd nedělní a i zákuseček jsme si dali.

Dnešní recepty byly všechny mou premiérou. Na první pokus se docela vyvedly. Samozřejmě, že tam byly i chybičky, ale ty se neříkají na hlas, o těch vím pouze já. ( Takže pššššt.) :-)
 K obědu jsme si dali vepřové závitky s nivou a česnekem (když ten česnek jí všichni, tak nikomu to nevadí) a my česnek rádi.  Hm, chtěla jsem sem dát recept, respektive odkaz na něj, a nemohu jej najít. Takže píši:

Vepřové závitky s nivou a česnekem

vepřové maso (plecko, kýta)

hlavička česneku
niva
máslo
grilovací koření
olej, vegeta
sojová omáčka
brambory jako příloha

Vepřové maso naklepeme a posypeme grilovacím kořením a pokapeme sojovou omáčkou (omáčku jsem nedávala). V misce nebo v hlubokém talíři si utřeme rozdrobenou nivu s česnekem a trochou másla. Touto kaší maso potřeme.  Maso pak pevně zabalíme do závitků, aby nic neuteklo a svážeme nití.
Závitky dáme do prostřed remosky nebo zapékací mísy. Okolo těchto závitků přidáme oloupané syrové brambory, které máme nakrájené na čtvrtky. Brambory posypeme kmínem a vegetou (na toto jsem zapomněla). Na konec na vrch mísy poklademe lupínky másla. Celé naše dílo vložíme do trouby nebo kdo použil remosku, tak ji zapne. Nyní nám zbývá jen počkat, až se vše rozvoní a maso i brambory změknou.

Přeji vám dobrou chuť.

(Jak už jsem přiznala výše, tak některé kroky jsem vynechala, ale i tak nám to chutnalo a mísa je již skoro prázdná.)

__________________________________________________________________________________

Předkrmem se nám stal zákusek, zvaný Tiramisu. Pro jeho výrobu jsem byla isnpirována rooster-hill blogem . Avšak ten náš byl vyroben tak nějak od oka, jenom množství dvou šlehaček jsem dodržela a místo pomazánkového másla jsem zužitkovala tvaroh, který už pěknou chvíli na mě volal v lednici. Takže by to mohl být Tvarohamis (mrkající Žížala). A ikdyž to byl takový experiment a nejdříve jsem se bála, že jej dělám hodně. Tak chutnal.......dokonce tak, že už není. :-)
No jo, no, když nám něco chutná tak na to dokážeme chodit tak dlouho až to sníme do posledního drobečku. Jenom ta mísa po tom zůstane. :-)

Fotodokumentace zrodu i krátkého života našeho Tvarohamisu:

 

Zde je Tvarohamis hotový a míří do ledničky.

Poslední okamžiky života našeho Tvarohamisu

Ačkoliv ruka na fotografii je moje, tak poslední sousto snědl můj Milý se slovy: "Dones mi, prosím, ještě ten zákusek, ale prosím, dej mi větší misku."  Tak jsem mu ji dala celou. :-)  Ale trošku jsem si nechala i pro sebe. Ať se mám oba dobře. (mrk)

Tak vám přeji, milí přátelé, ať máte taky krásný a sladký víkend jako my.

Dobrou chuť i dobrou noc.

Přeje vám vaše Kristýna Žížala

P.S.: Chtěla jsem ještě říci, že své výtvory nejčastěji fotím, tak jak mě to napadne. Vše tak jak leží a běží, takže žádné velké aranžmá... Třeba to jednou budou umělecké fotografie.  :-)

Útržky z konverzace...

 nádherné konverzace, která probíhala v roce 2009 prostřednictvím vzkazů na Signálech. Skoro jako dopisy. Jen to vlastnoruční písmo a zažloutlý papír schází.

_____________________________________________________________________________________________

Modlím se za vás, ať vám to dobře dopadne. A spi častěji, než jen v době, kdy Tě hospitalizujou, vyplatí se to!!! :-D

Dneska je první Máj - mimo jiné svátek práce - neváhal jsem a vyrazil do Smetanova parku občíhnout, jak se mají komunisti a jestli jsou stále tak plní radosti a chuti do života jako loni... a jsou...TO je hezké, že jich i letos bylo v parku tolik :-D :-D, vzal jsem si od nich Haló noviny, abych měl co číst na dnešní cestě domů. :-D Ty jsi skaut, jejich nepřítel, Tobě by to nedali.

Tak OBROK máme úspěšně za sebou, momentálě už sedím doma a rozjímám. Spoustu krásného se za ten týden stalo, jak už řekl jeden z mých kamarádů, byl to nejdelší a nejkrásnější týden v mém životě. Plný zážitků, setkání, přátelství, lásky, porozumění, oporu, smíchu, úsměvu, barev, slunce, vůně...prostě všeho krásného. Ano našlo se i pár zklamání, emocí, slz...ale to holt patří k tomu, aby se člověk potom mohl radovat. :-)

Jinak - jestli se chceš připojit i k přípravě - mohu Ti říci, co vše zrovna dělám a s čím bych potřeboval pomoci - ale je to na Tobě, sama si klidně můžeš určit, kolik práce bys chtěla. Je jí opravdu dost, nebudu lhát a možná se z ní i zblázním, když bych to měl zhodnotit racionálně:-D ale věřím v pomoc Boží a v to, že nějak prostě bude. Když tak se aspoň dostanu do nebe dřív, jestli teda dostanu:-D

V nebi bude mít týden 17 dní a vše půjde stihnout. Docela se tam v poslední době těším. (Tato věta mě uchvátila).

A uvědomila si, díky Tobě, že mohu uskutečnovat osobní rozhovory a setkání i ve svém bydlišti a nejen na nějakých akcích či na kilometry vzdálených místech.


Měj se moc krásně a odupusť si. Já jsem Ti odpustila :-)

ICQ mi hlásí, že máš dnes narozeniny. Je tomu skutečně tak? Nebo si mé icq vymýšlí? (Ono si vymýšlí často a rádo, ale nezlobím se na něj, nemůže za to, je přece jen virtuální.) /Touto větou se občas také bavím. Je tolik roztomilá. A zvláště, když si u ní představím toho, kdo ji říkal.

Ano, není nad osobní rozhovor:-), také si říkám, že po dlouhé době potkávám někoho, kdo bydlí blízko:-).

snad volný průběh...ten bývá nejkouzelnější :-)

_______________________________________________________________________________________

Jedna z mých nejkrásnějších dopisovacích ér. Ačkoliv to bylo virtuálně a přes počítač, tak jsem si připadala jako ve filmu, kde si lidé píší dlouhé a nádherné dopisy plné povzbuzení, pochopení, radosti, špetky lásky a náklonosti (to vám dojde později)  .......atakdále bychom mohli pokračovat. A nejhezčí na tom je to, že veškerá ( a že byla vydatná) tato dopisovací konverzace se přenesla do dlouhých živých dialogů, do okamžiků, ve kterých se i jenom mlčelo a prostě bylo....prostě do mého života a až do smrti. :-) Alespoň jsme si to tak před nedávnem slíbili. 

Prostě nádherné na tom je i to, že tento milý člověk, se kterým jsem si tak krásně povídala a psala, sedí ve vedlejší místnosti a je to můj manžel. Mohu si s ním tak krásně povídat i tak nadále. A věřím, že nám to vydrží na dlouho...až do té smrti. :-)

Děkuji Ti, Pane, že jsi spojil naše cesty. 

Amen. 

Kristýna 

Pro radost,

či lepší náladu.

_____________________________________________________

Když mám radost a chci ji mít ještě větší, zavzpomínat si a nebo naopak si náladu trošku spravit, tak si pustím naše svatební písničky. Mám je převedené i do obyčejných MP3, ale když si chci opravdu spravit úsměv na rtech, tak si pustím z youtube přímo z našeho dne. Videa plné slunce, úsměvů a především tváří lidiček, které mám moc ráda a tady v tom našem novém městě mi občas schází. Těším se, až se zase s nimi potkáme.

Ještě, že mám kam utíkat si spravovat náladu.(mrkající Žížala)

Zář tváře tvé

Svatební - tuto písničku jsem si oblíbila proto, že je v ní flétna a housle. A i pro její slova.

Haleluja


Kameny chrámové - má milovaná, hráli nám ji na naše přání i když jsme to dopředu nevěděli, že tam bude. Fakt mě to potěšilo. A byla hned při vstupu! :-)

Pane Bože přijď k nám - taky nádherná flétna. Příčná! Tu já totiž můžu. A housle taky! (Mrkající a usmívající se Žížala)

Těším se a věřím, že brzy bude lépe. I když sama vím, že to může a bude trvat ještě dlouho. Ale tak...ono se to jednou určitě trošku spraví.(Žížalí úsměv, který doufá a pevně věří)

Hm, melodie písniček mi připomínají že bych mohla začít zpátky hrát na svou flétnu. To mi vždycky taky pomohlo na bolavou duši a zmrzlý úsměv. Neboť, hudba léčí!


A teď, šup na žehlení košulenek pro Milého na celý pracovní týden a nejlépe ještě kus do zásoby, ať se neužehlím dokola k smrti (mrkající Žížala).

___________________________________________________________________________________


"Šťastná jsou ta manželství, kde si vezmeme toho (tu), kterého (kterou) milujeme,
 a potom milujeme toho (tu), kterého (kterou) jsme si vzali."

 Tom Mullen (z knihy O šťastném manželství, Jaro Křivohlavý, 2005)

"Mít jeden na druhého čas je v manželství důležitější než mí peníze."   H. Oester ( z knihy Ošťastném

manželství, Jaro Křivohlavý, 2005)

"Člověk potřebuje člověka jako sůl. Bytostně potřebuje někoho, s kým by si rozuměl, kdo by ho vyslechl, k němuž by mohl kdykoli přijít, který by mu byl "druhou půlí srdce". Postrádá-li ho ve svém manželství, vadne."

Jaro Křivohlavý ( O Šťastném manželství, 2005)

_______________________________________________________________________________________

Ony vlastně všechny ty písničky od Jirky, respektive, co natočil, jsou skvělé a dobíjející! Prostě, plné Ježíše Krista a ten je světlo ve tmě.

Tak ať vám taky svítí v temnotách, které k životu holt patří. Bez nich by to tu asi nebylo tak naplňující a krásné.

Tak hezký večer, vám přeji.

(mrk)

A sobě taky.

Ž. K. nebo KŽ. (mrk)

PS: A já děkuji, že mám muže, jakého mám a taky své "tchýni" za skvělou knížku od Jara Křivohlavého, ze které jsem čerpala výše.

Dobrou noc.

Radost = NA ZEM!

A proč mám dnes tak velkou radost?
_________________________________________________________

No, protože jsem se konečně zase odhodlala na zem, vyšmejdit celý byt, nablejskat, provonět a je mi parádně a bytu taky!

Takže, poznámka pro Tebe, milá Kristýnko, až se Ti zase nebude chtít na kolena a drhnout, tak si vzpomeň, že ten pocit čistoty potom velmi M I L U J E Š! ! :- ) 

TAKŽE SE NEFLÁKAT, NEREMCAT, NEODKLÁDAT TO (neboť odkládání Tě občas stojí více síly než kdyby jsi to udělala)  A ŠUP NA TO! 

Hadr, rukavice, kýbl.... ať to maže! Teda, myje. :-)

Snad na to nezapomenu a když jo, tak se mohu juknout sem. Neboť můj blog je takový můj deníček kam si "lepím" a píšu, co se mi ten den líbí, co mi leží na srdci, co se mi válí na stole atd. :-) No, však je vidno.

Pěkný večer.

K. 

Poklady bez koláže

i takhle se mi to líbí.
________________________________________________________

Hezky pěkně ještě v krabičce, bez dokonalého nafocení a koláží. :-)

K. :-)

Tvoření

aneb vytahuji a fotím své poklady!

_________________________________________

Byl jeden krásný den a sluníčko tak báječně svítílo, že nešlo odolat vyfotit své výtvory, které když se nahromadí, tak mi vytvářejí nádherný poklad! Ve kterém se tolik ráda prohrabuji. :-) A pak ráda obdarovávám okolí a nebo třeba i prodávám. :-)

Zatím ve tvoření skáču jako žabka. Jednou korálky, pak chvíli šití na stroji, potom zase háčkování nebo objevím dokonce něco jiného. Nejvíce mi vyhovují však tyto tři zmíněné techniky. Háčkování proto, že je mobilní a tahám jej do tramvaje a kamkoliv. Korálky, protože se mi líbí jejich třpyt a lesk. No a šití? Protože jsem mu prostě propadla. A neskutečně mě baví šlapat na pedál, kroutit látkou a čekat až to dokončím a pochlubím se Milému. To já nejraději. Občas už to nevydržím a chlubím se tak třikrát během tvořícího procesu. :-) Nejdřive s ušitým tělem, pak s vycpaný, a pak s vyšitým čumáčkem no a potom úplně s hotovým výrobkem běhám po bytě a raduji se, ňuchňám se s ním, kochám se atd. To jsem vám popsala chlubící proces při šití, stejné chování si přiřaďte k jakékoliv jiné mé tvorbě. Avšak je pravda, že šití je snad nejvíce na etapy, ostatní vytvořím relativně rychle a bez etap, tudíž i bez etapového chlubení. :-)

Brož na kabátek, akorát jí ještě chybí správný brožový můstek či zicherka. A náušničky na doplnění.

Kosmetická taštička podle Bellet a další náušničky na doladění. :-)

A taky pomalu a jistě objevuji photo editor online. Začínám si zamilovávat koláže. Jen ten stejný rozměr mi občas skáče. :-) Ne, tomu se říká jinak, to je umělecký záměr. :-) Tak vítejte v mém uměleckém světě.

Brož na prvním obrázku je vytvořena podle odkazu z blogu od Markéty Baletkové . Mimochodem N Á D H E R N Ý B L O G !  :-)

A jelikož se ráda usmívám a nebo mrkám, tak to tady i podle toho zaplavuji smajlíky. Nemilovníci smajlíků mi snad odpustí nebo popřípadě sem už nezavítají. (mrkající smajlík, toho neumím nakreslit) :-)

Pěkné pokocháníčké vám přeji a krásný slunečný den, když ne na obloze, tak alespoň v duši!

Kristýna

Srdíčkománie

Jsme zcela pohlcena!
_______________________________________________________________

Háčkuji skoro na každém kroku. Dokonce jsem objevila kouzlo háčkování v tramvaji. Jedno srdíčko za jednu cestu do centra a druhé cestou zpět (jedna cesta trvá cca 10-15 minut). :-) A možná brzy to bude jedno a půl, už se totiž zdokonaluji. :-) Teda, má to jednu podmínku, musím u toho sedět, ve stoje to ještě neumím. :-)

Avšak ta tramvaj tak trošku drncá a taky ty pohledy kolemstojících i sedících cestujících mě zatím znervozňují. No, ale co, když se může v tramvaji číst, poslouchat písničky, telefonovat a já už nevím, co ještě, proč by se tam nemohlo háčkovat? :-) A mě to tam neskutečně baví. Ale baví mě to i doma na posteli, na lavici. Prostě všude! Ani jsem nečekala, že mě to tak pohltí! Mami,  díky, že jsi mě to kdysi dávno v mém raném dětství naučila! I když jsem tehda asi dost brblala a vzdávala to hned, když mi to nešlo rychle a správně. To jsem prostě celá já. Ale trpělivost růže přináší a na to přijde člověk občas až povyroste. :-)

Některá srdíčka mají už svůj nový domov a některá, brzy budou mít. Už se na to těším. Teď mě nejvíce hřeje u srdce to, že dvě má srdíčka dělají radost jedné staré paní, která je upoutaná na lůžko. Přivázala jsem jí je nad postel, aby měla veselejší výhled na ten náš svět. :-) Chodím totiž ve svém zájmu a zároveň v rámci oboru do Denního a přehodného pobytu pro seniory. Velmi mě tato práce baví, myslím tu, se starými lidmi a celá má profese - sociální práci (pozn. redakce: zatím studentka). :-) Škoda jen, že už toto zařízení opustila jedna další paní, za kterou jsem si chodila velice ráda povídat. Odešla do Domova pro seniory. Snad si ji tam taky najde nějaká milá duše a bude ji rozveselovat a kouzlit úsměv na tváři. Neboť úsměv velice sluší!! Všem!

A tady se jich hrstka tulí k sobě. :-)

Takže přátelé, usmívejte se od ucha k uchu, a hned nám všem bude na světě veseleji! Jo a je dobrý se projít kolem zdrcadla a usmát se sám na sebe, pomáhá to na všechny chmury! Alespoň mně, jo. :-)

Mějte krásný večer či ráno, podle toho, kdy to tu budete číst.

Ahoj vaše Krista 

Svatební fotografie

aneb volejte sláva a měsíc se radujte!

______________________________________________________________________________________

Milí přátelé,

konečně se nám podařilo roztřídit fotografie z naší svatby. Takže máte-li chuť se pokochat, tak fotografie naleznete zde.

Náš den se nám díky veliké pomoci přátel a i nádhernému letnímu počasí vydařil! A za to patří velké díky Bohu i všem našim blízkým a přátelům.

Jen podotýkám, že svatbu jsme měli 1. října 2011, takže v tuto dobu není již obvyklé, že svítí slunce a hřeje cca na 25 stupňů a lidé po ulici kráčejí se zmrzlinou a v krátkých šatech. Nádhera a já budu z toho ještě dlouho žít a všem v srdci děkovat!

 Takže D Ě K U J I !

Kristýna  Ž.

Je doma! Vítej!

Kdo? No přeci zahřívací ovečka Lucinka. Taková krásná je a takovou radost mi udělala! Už jen při pohledu na ni utečou všechny trápení a bolítsky jsou zažehnány.

_________________________________________________________________________________________

Jani Cingr mockrát Ti děkuji za tak krásnou ovečku, obsah, který byl v kapsičce a za tu láskou, se kterou je šitá i balená. Úplně to z ní dýchá. Fakt!

 Dorazila včera 1. 3. 2012, měla jsem obrovskou radost, takže jsem si ji vyfotila hned, nehledě na to, jaké bylo venku světlo :-)


A tady vám přikládám několik fotek, jak se ji u nás bydlí. :-)

Ráda se dívá z okna.

 

Kouzelný obsah z kapsičky. Ještě chybí bonbonek, ten už je však darovaný Milému. :-)

Tady se už tetelí radostí na topení. A nebo se tetelím já? :-)

PS: Opravdu hřeje! A tak krásně! :-) Je novým členem domácnosti a naší postele. :-) Za chvíli tam  budeme mít zvěřinec.