Pro Tuleně a Emu

---

Pro dvě kamarádky ze skautu. Jedna menší a jedna větší (kamarádky i taštička). :-) Předáno v červnu a sklidili úspěch. T. zrovna potřebovala náhradu za peněženku, takže přišla vhod. :-) Byla jsem pochválena za barevnou kombinaci i za precizní výrobu. Jsem potěšena. "Kdyby se to prodávala v krámě za 200, tak mě to ani nepřekvapí." :-) Tohle mě fakt těší.

---

K.

Jak si zvýšit sebevědomí?

Začněte pravidelně jezdit autem! Ani bych netušila jaká je to psychoterapie! Terapie za všechny prachy! Myslím to vážně. Jestli člověk potřebuje zvýšit sebevědomí, trénovat zdravou drzost, odvahu, současně nebýt moc hodný, ideální sednout za volant! Nejlépe s navigátorem a s osobní podporou. I když, pravda, ta se v té chvíli také stává součástí terapie. Někdy létají ostrá slova, občas (skoro furt) trpím samomluvou, sama sebe chválím, a vše celé to je o komunikaci. Dokonale se zde projeví vaše zaběhnuté vzorce chování, postoje a jednání. A pokud se vám nelíbí, nejvyšší čas je změnit! Uf...bude to ale dřina.

Rozjíždět, přeřazovat i jet rychle, to by mi už šlo. Ale patřičná drzost/sebevědomí, rozvaha a hbitost při parkování, ta, ta mi ještě chybí. Dnes jsem kroužila 45 minut, abych našla místo v centru. A nakonec jsem to zaparkovala ve čtvrti a dojela si do centra tramvají. :-) I tak se začíná. 

Během řízení jsem si všimla, že skoro všichni řidiči spěchají, lidi na přechodu spěchají....Lidi, nespěchejte, žijeme teď a tady!

Takže terapii zdar! Mám nařízeno jezdit každý den...uf. :-( :-)

K. 

Na kole, na kole....

křičí děti ve škole!

Na kole je mi moc fajn. Už se stává pravidlem, že ve čtvrtek vyrážím na kole do gymnastiky. A dnes, jsme vyrazili také. Vzali jsme to ještě k Srdíčkům a pak do gymnastiky. Náš výlet začal o 30 minut později, v značně husté atmosféře, je mi to líto. Byla to moje chyba org. času. Ale dopadlo to dobře.

Věřím, že ještě takový výlet s Janou i s Amandou zopakujeme. :-)

Endorfíny z fyzického pohybu jsou moc fajn! A včera jsem si koupila troje šaty! Juhůůů a už konečně vím, kam chodit nakupovat šaty a jiné oblečení. Mám z toho velkou radost. Je třeba si dělat radosti!

Přátelé, dnes je mi fajn....to jsem vám chtěla říct. Začala jsem odpočívat. Není to jednoduché, zvláště ne psych., ale pracuji na tom. :-)

Dobrou noc a přeji vám krásný den!

Krista

Tři světy...

den 19.

---

Co říci? Co napsat?
Asi to, že doma se teď nacházíme v nějakém "složitém" období. Moc práce, moc stresu, moc nových informací, moc...prostě moc všeho. Jsem doma již skoro tři týdny a mám pocit, že úkoly jenom přibývají. Pravda, je to tím, že jak se člověk noří hlouběji a hlouběji do nedodělaných úkolů a současně chce tvořit něco nového, tak se toho hrne spousta. Nemám už takový ten zaražený pocit, že nevím, co teď. Ale občas si říkám, kde začít? A proč je to pořád dokola? Nejsem nějaká pomalá? Náročná? Chybí mi dostatek spánku, kvalitní postel a oddělená ložnice od pracovny. Myslím, že i přes veškerá plánování, že to má ještě čas, je nejvyšší čas hledat nový byt. Nebo nějak oddělit pracovnu od spaní. Ale jak?

 

 ---

Dnes jsem si "vyšla" poobědvat na náš balkón. Panečku, to je paráda. Jako na táboře, na vzduchu to prostě lépe tráví i se čistí hlava, dvě mouchy jednou ranou. V bytě už začíná být zase nesnesitelně. Dnes tam máme 24 stupňů, zatemněná a zavřená okna, na tu stranu, kde svítí. Takže ráno je horko v kuchyni. A odpoledne a v noci v ložnici. Tomu říkám, zn. IDEÁL! :-) :-)

Tomu říkám nebe! Ta barva mě dnes celou naplňuje a uklidňuje! Dívala bych se hodiny!

Mým novým domovem se stává balkón! :-)

---

Mám potřebu malovat. A tak maluji. Netřesk v mém podání. Nejlíp se mi maluje, když s někým telefonuji, či skypuji. :-)

---

A dnes jsem také poprvé střihla do košil od S. a budou z nich košile z krátkým rukávem. Juch. Jedna je již hotová, teď ji musí Milý vyzkoušet a pak budu šít další. Hurá, a není to nic složitého. Těším se, až mi ze seznamu zmizí další rest! :-)

Přeji vám krásný slunečný den!

Krista 

Den 8.

Budíček v 6:30. Úspěšný start v 7:00 :-)

• vytřená kuchyň a byt (krom chodby) - Jupí jou.
• návštěva Danielka a P. v porodnici - báječné. To ticho, klid a vůně. Jééé. (Poprvé v životě jsem držela v ruce dva dny staré miminko. Je tak heboučky a voňavý. To neznám. :-)
• k večeři pizza a k obědu dýňové krokety. :-)

• nastartované přípravy a komunikace s mou táborovou skupinkou. Uvidíme, co z toho vyleze. :-)

*23.5.2015 Takové malé robátko.

Den 7.

• svátek má Jana a narozeniny El. :-) 
• je neděle a dlouhý spánek to jistil, spali jsme ehm, do 11:50. Nicméně, nutno podotknout, že jsme šli spát o půl druhé ráno, takže je to vyrovnané. Dnes se to snad opakovat nebude. :-)
• systematičnost se mi stále vyplácí
• deka pokračuje, přemýšlím, jak ji urychlit, aby už byla hotová. No, nic, zbývá mi jedině trpělivost.
• Táborové činnosti se pomalu také hýbou kupředu..."Já na tom dělám, já na tom makám!" Chce to čas a navazovat a prohlubovat vztahy

• Dnes jsem upekla slavnostní dýňové řezy. Jednotlivé vrstvy chutnají skvěle, tak uvidíme, jak to bude chutnat dohromady. :-) (aktualizace: řezy dohromady moc nechutnají. Mě celkem jo, ale zbytku rodiny ne. :-)) Mám celý pekáč pro sebe. :-)

Poznatkem je, že tábor mě příliš nebaví. Respektive mě nabaví práce na pc, telefonova si a povídat si s vedoucími, to už jde. :-) Ale nechce se mi i proto, že jsem to dlouho odkládala. Musím to napravit. :-) Mám na to ještě týden...to zvládnu.

Důležité je mít stále na paměti cíl a pomalu k němu postupovat. Nevzdávat se. Vytrvat. A taky je důležité: nepřepálit začátek. :-)

Tento článek mě dnes zaujal. A to natolik, že už asi dvě hodiny přemýšlím, co jsou mé nejlepší šaty do kostela. :-) Bude to chtít reorganizaci a doplnění šatníku. Ale to už vím, přeci dávno. :-)

Přeji Vám krásnou svatodušní neděli.

K.

Den 4.

• ode dneška mám trvalé bydliště v Brně. Po čtyřech letech. :-)  Úu, už jsem velká holka. Je to zvláštní pocit, nemít na občance adresu, kterou tam mám odjakživa. :-)