Další kolo výlet

Tentokráte kratší trasa a bez fotek. :-)

_____________________

V pondělí  jsme si opět vyjeli na kolech. Už jsme na těch kolech byli víckrát, než loni. :-) Paráda. A těším se, že se na ně zase ještě dostaneme. Už se mi to naše město zmenšuje a konečně si tu nepřipadám jak ztracená. Objevujeme spoustu krásných míst a zákoutí tohoto kraje. Hurá! Konečně už vím, kam se dá chodit na procházky a to i v zimě. :-)

Těším se, těším na další pohybový (sportovní) výlet. něco na tom vážně bude, že sportem se vyplavují hormony, které způsobují, že je člověk šťastný. :-) 

Najeté kilometry: 19 km.
Z Líšně-Mifkova do Mariánského údolí, přes Šlapanice do Dvorsk a do Tuřan a pak přes Slatinu.

Krista - Žížala

Umíme i odpočívat :-)

Dnešní den byl ve znamení odpočinku. Dali jsme si dlouhý spánek, Milý dobrousil židle, doplnili jsme zásoby v ledničce a spižírně. Nadlábli jsme se vynikajícím obědem (můj pokus: cuketa s romadurem obalená jako řízky - vyšel!) :-), řádně jsme si odpočali u oblíbených činností a pak jsme vyrazili vyvětrat si hlavu a protáhnout si těla. Paráda! 

Dojeli jsme zcela na opačný břeh, než vedla cyklostezka. B. (my) si prostě vždycky zvolíme to větší dobrodružství. Proč jít jednoduchou cestou, když to jde složitě? :-) Alespoň poznáme o kousek více naše "nové"město. A na závěr jsme si dali okružní jízdu autobusem, v domnění, že si ukrátíme cestu...no, především šlo již o pohodlí. :-) Přeci jenom to sedátko je trošku tvrdé. 

(pohled skoro z houští na druhý břeh, kde se nachází stezka)

A všude roste něco dobrého! Budeme si to muset zapamatovat a příští roky můžeme směle vyrazit sbírat a zavařovat. :-) 

------

Najeté kilometry : 13,55 km (toto číslo mě velice překvapuje, nohy mě vůbec nebolí...ale zadek jo. :-)

Převýšení: (vzhledem k tomu, že naše město je skoro placka nebude žádné :-))

Celkem získaných Svemů: 

(dodám později) :-)

Krásný večer vám přeji! 

K. Ž. 

Z postní duchovní obnovy

 O víkendu 24. - 26. 2. 2012 jsme byli s našim společenstvím mladých v Kuřimské Nové Vsi na mini duchovní postní obnově. Sešlo se nás celkem 7, včetně našeho otce.

_______________________________________________________________________________

Pátek

Když jsme dorazili na faru v Kuřimské Nové Vsi, tak jsme náš společný víkend zahájili modlitbou bolestného růžence a pak náš společný večer pokračoval v přátelském duchu. Během večera jsme si zazpívali několik oblíbených písní a na konec jsme si zahráli Carcassone. Nikdy jsem tuto hru nehrála v takovém množství lidí, bylo to o to více zajímavější a člověk musel volit jinou strategii hry. :-)

Večer jsme zakončili společnou večerní modlitbou a tím i zahájili SILENSIUM, hlavní bod naší víkendovky...Proto jsme tu přijeli, abychom jsme se ztišili a nejen na venek, ale především vnitřně a měli jsme možnost rozjímat...

Sobota

"Pouhým abstraktním přemýšlním o Bohu se nikdo nestane náboženským. Podobně jako bankovní úředník, který celý den počítá peníze také pouhým počítáním nezbohatne.

Rozjímat o Kristových slovech znamená naopak přivlastnit si je tak, aby se staly životní zkušeností, aby to byla živá slova, jimiž k nám mluví Kristus a my mu odpovídáme."  (T. Špidlík, Slyšet Boha v ranním vánku, s. 88)

Neděle

V neděli ráno jsme opustili faru. A dříve než jsme zamířili směr naše město, tak jsme zamířili na vlak do Níhova a odtamtud jsme dojeli do Tišnova, odkud jsme si zašli do Předklášteří do Porta Coeli (Brána nebes) na mši a poté i naprohlídku kostela a některých přístupných částí kláštera (Křížová chodba, Rajská zahrada, Kapitulní síň). Porta Coeli je nádherný cisterciácký klášter, který byl založen ve 13. století. V dnešní době je také pouze jediným funkčním ženským klášterem v ČR, žijí zde 4 řádové sestry ( cesta povolání do cisterciáckého kláštera). Mužské cisterciácké kláštery jsou v naší zemi 3.

(fotografie Porta Coeli jsou z Wikipedie a odtud)

A na samotný závěr naší víkendovky jsme si ještě prošli pár zákoutí Tišnova a pak jsme se odebrali na vlak směr naše město, odkud jsme vyjeli. :-)

Mějte se krásně.

K. 

Z neděle

V neděli 12. 2.  jsme byli na výletě. Původně jsme chtěli jít s Milým bruslit, ale tak nějak jsme pro něj nesehnali brusle. Neměl vlastní a tak jsme je chtěli rovnou koupit, ale zřejmě celé město (a to nebydlíme zrovna v nejmenším městě) si řeklo, že se pojede projet na bruslích a všechny lední brusle byly vyprodány. No, tak dětské tam nějaké byly, ale pánské velikosti skoro žádné. Takže jsme si to místo na led namířili na pěší na Obřanský hrad. Přibrali jsme do party i kamaráda, vzali flašku termosky a vyrazili vstříc zážitkům. A bylo krásně.

Hradní nádrž na vodu.

Nejvíce se mi líbilo, že i tady se dá najít kousek přírody. Po cestě jsme našli krásné místo s ptačími krmítky a se spooooustou ptáčků. Napočítali jsme pět druhů: sýkora koňadra, brhlík, strakapoud, sýkora modřinka a na ten pátý druh si nevzpomenu (možná to byla sýkorka uhehlníček).  Snažila jsem se je vyfotit, ale foťák, respektive baterka, v tom mrazu stávkovali. Takže asi po 20 minutách snažení vyfocení těch "vzácných" druhů ptáčků, jsem vyfotila ten nejobyčejnější...sýkoru modřinku. :-) Avšak i tak mám velkou radost, neboť ještě nikdy se mi nepovedlo vyfotit ptáčka, pokud tedy pominu holuba. :-) 

***

A doma jsme si dali sladkou tečku na závěr.

Krásně bylo. Už se těším na další! :-)

K.