Zobrazují se příspěvky se štítkemJá. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJá. Zobrazit všechny příspěvky

středa 1. března 2017

Březen

Vítej Březne! 


Údolí Bledulí 2015 (z 2016 žádnou březnovou fotku nemáme). Doufám, že i letos stihneme údolí navštívit.


Přeji Vám všem krásný březen. A pozor, ačkoliv je už tepleji, tak nezapomínejte stále, že: "březen, za kamna vlezem". :-)

K. 

čtvrtek 15. prosince 2016

To nevadí.

Stála jsem tak na zastávce čekajíc na autobus, v tom přišel starší muž a říká:

M: "75 už jela?"

Já: "Ne, ještě ne."

M: "Jo, takže si zase jede jak chce."

(po krátké pauze)

M: "Pardon, ani jsem Vás nepozdravil. Dobrý den."

Já: "To nevadí."

M: "Ale vadí! Jste žena."

Obrovský aha moment pro mne, že už vlastně nejsem dítě, které by mělo zdravit první a že jsem vlastně žena, jemné pohlaví hodné zdvořilosti.

Díky za tento okamžik a mé jemné, leč, úspěšné nakopnutí sebevnímání. :-)

Přeji Vám krásný den.

Krista  ♥





čtvrtek 8. prosince 2016

V běhu

aneb potřebovala bych 24 hodin denně navíc. :-)

A kdo ne?

Krista běží. Má se moc dobře. Králíčci ji mizí pod rukama, v práci je šťastná, nová pracovní výzva na obzoru, nová duše do týmu Doupěte. A mnoho, mnoho dalšího doma dobrého. No, není to skvělé? Krista se má prostě moc dobře. Je šťastná.
Tento rok, pokud se nic nesesype, budu moci prohlásit za zlomový na dobrou stranu. Jupí.

Takže já zase běžím! Běžím nevšímaje si neumytého nádobí, hordy prádla, ale šťastná a spokojená.

Krásný advent, Vám přeji!

Vaše Krista

P.S.: Zdravím všechny, co na mě myslí, píšou mi a já jim neodpovídám. Moc se omlouvám, myslím na Vás a mám Vás všechny v srdci. Nebojte se o mne, žiju, jenom běžím a je mi krásně. Až se v běhu zastavím, ozvu se. Určo. :-)


zdroj: http://evropa2.blog.cz/1202/bezec

P.S.2: Ještě bych potřebovala asistentku na zapisování všech mých úkolu, připomínání a na úklid domácnosti. Nesháníte někdo práci? :-)

pondělí 10. října 2016

Dokonalý víkend!

Tento víkend byl vážně dokonalý! Skvělý! Jsem tak za něj ráda. 

♥

Už jsem to potřebovala. Víkend, jak z dětství. V sobotu poklizeno, návštěva přátel a oslava narozenin. A v neděli čisto, klid, tichý tikot hodin, oběd ve 12, pohled na čistý harmonický byt. Na šípky z výletu. Vše tak jak jsem si naplánovala klaplo! A to je asi to nejlepší!

♥

Čas pro sebe, vzájemný čas, čas na šití. čas na televizi - jak to v neděli u nás doma bývalo. A hodiny nikam splašeně neběží,. ani my dva. :-) Jo! To bylo tak skvělé!!!!Tak doufám, že se nám to podaří znovu. Já bych si to tááák přála. :-) Jojo, je to jenom v mých rukách. Já vím. :-)

♥

K.



pátek 30. září 2016

Recy poms!

Můj první! 

Totálně jsem se zamilovala do výroby těchto papírových koulí, co vypadají jako květina. 
Chystám výzdobu na oslavu narozenin a k pravidelnému setkání s našimi dobrými přáteli. Těším se a moc. A proto i ta výzdoba. Je to důležitý a výjimečný den. :-) Jako všechna setkání s přáteli. 

Poms je vyroben z hedvábného papíru, co zbyl po vybalení nových košil. :-) Takže recy a je z toho taková nádhera. Dvojtá radost! 

Nicméně jsem výrobou tak pohlcena, že budu muset buď koupit Milému další nové košile (a i novou skříň, aby se tam vlezly) :-), a nebo začnu shánět hedvábné papíry ve všech papírnictvích, která potkám. Myslím, že b je správně a těším se na to! 

Nepotřebujete náhodou někdo nutně poms? Mě je tak baví vyrábět. :-) 



Mějte krásný den! 

S láskou Krista ♥ 

čtvrtek 19. května 2016

Otrávena vzduchem

Miluju focení! Miluju vzduch a přírodu. Miluju když vše kvete, všude okolo je záplava barev, vítr čechrá vlasy. Vše tohle mám velice ráda!

---

Dnes jsme byly fotit nově vyrobené náušnice na mne. Mám ráda když jsou náušnice nafocené v detailu samostatně a současně i potom na ženě, aby bylo poznat, jak náušnice vypadají a sluší v uchu. Modelku zatím žádnou nemám, takže modelkou jsem já. A to já ráda. :-) Důležitější než modelka, je fotografka. A tu já mám skvělou!

Dnes byl krásný den. Ideální pro focení. Bez deště, se sluncem - ale ne příliš horko, lehký vítr. Prostě jaro! Byly to krásné tři hodiny v parku. V tichu. Až si připadám tím čerstvým vzduchem přiotráveně. :-) Chce se mi spát, blaho, chce se mi lítat, zpívat, tancovat. Mám radost! Mám radost, že jsem na světě, mám radost, že mám K., která fotí moje náušnice, mám radost, že mohu dělat, co chci.

Moji milí, přeji Vám krásný den a pojďme všichni ven! Je tam krásně!

Krista




úterý 15. září 2015

Konec Nomádů ....

...v Čechách a u nás doma. :-)


---

Poslední rok a měsíc velice intenzivně si připadám jako Nomád. V pátek zabalit, odcestovat (busem, autem), vyložit na místě setkání, vyřídit, zařídit, vytvořit provizorní domov,  potkat se s co nejvíce lidmi a pak zase zabalit, nanosit, odnosit a vyrazit. A pak doma vynosit (plné auto věcí) do třetího patra bez výtahu, roztřídit, uklidit, vyprat (poslední várky z cest ještě na pračku čekají. :-)), a pak zase zabalit, nanosit.... Uf, už ne...právě jsme se rozhodli, že dvě naplánované akce rušíme a zůstáváme doma. A přátelé povím vám, že já se na to tak těším! A nejlépe do listopadu bych nikam nejela (výlety s M. se nepočítají, na ty se naopak moc těším). :-)

Hurá, máme před sebou 6 volných víkendů, kdy nikam nejedeme. Alespoň o tom teď nevím. Já se na ně tak těším.

Jupíí. Snad už potom budeme mít doma větší řád a nebudu mít pod očima ty kruhy. (Věřím, že nejsou vytetované, že Renčo (viz CEJ) :-) )

Moji Milí já se tak těším!

*** Krista ***


středa 2. září 2015

Zamyšlení se...


Jsem bez sil...
Doslova se plazím a každá věc mi trvá strašně dlouho, všechny síly musím napnout abych si podala tužku, abych něco udělala. Ale na druhou stranu, když mohu jít teď spát tak nejdu a držím se u pc...a snažím se ještě něco dělat. A jak to dopadne? Stejně nic neudělám. Nechápu, že u počítače vydržím tak dlouho, ale věci, které potřebuji dělat a nebo chci, tak na ty už síly nemám. Čím to je? (Že by tím, že počítač se dá zařadit mezi drogy a má mě v hrsti? A nebo je to tak "jednoduchá" automatická činnost, že mi to nevadí? Takový simulátor televize? Hm...

Co si o tom myslíte vy? 

K. 


pátek 31. července 2015

23 skautské světové jamboree




http://jamboree.cz/aktuality/fotografie-z-prvnich-dni-26-29-7-2015/


http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/318382-skauti-vezou-na-jamboree-do-japonska-treba-i-cimrmana/


V těchto dnech v Japonsku. Dojímám se nad fotografiemi a videi. Pár lidí, co tam jsou, znám. A tiše závidím a přeji jim to. :-) Vždycky se nad takovými akcemi dojímám a jsem strašně pyšná, když mladí lidé ( nejen mladí) se scházejí, něco společně tvoří. A pak když tam jsme i my Češi, a nebo já samotná....dojímám se... dlouho. :-)
Jsem hrdá, že patřím ke skautům a že jsem z České republiky. Že mohu reprezentovat naši zemi a když se poštěstí nést i vlajku....zážitek na celý život.

K.


sobota 28. února 2015

A zase...

... jsem v posteli!

---

Do práce jsem chodila 14 dní a už zase jsem v posteli. Od minulého čtvrtku se snažím nemoc rozchodit. Trochu to pomohlo, ale dneska jsem zase vymletá.
Nemohu si pomoci, ale tento svůj stav přikládám, především, ke svému psychickému rozpoložení. Totální vyšťavení z práce! Plus se přidá něco soukromého (třeba to, že Milý píše už měsíc intenzivně komentář, chodí do práce a teď je 14 dní nemocný), co by se za mého zdravého psychického rozpoložení dalo zvládnout, ale teď prostě nedá. Drtímě to. Ne nadarmo se říká, že fyzické zdraví je propojeno s psychikou. Asi začnu hledat novou práci... Ach jo, když já tam mám tu svou J. v kuchyni a A. co já budu dělat?

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nosál_červený



A určitě začnu sportovat! Včera jsem byla bruslit a byl to tak skvělý relax! (Jo, neměla jsem, byla jsem nachlazená, ale stejně mě to skolilo z psychiky) Musím začít dělat něco fyzicky, neboť mi z toho jinak přeskočí. A jak mám ráda zimu, tak už se těším na slunce a jaro! (Neboť zima u nás v Brně, není zima, ale smutný betonov). K zimě patří sníh a ten tady není! :-(

---
V pondělí do práce ještě musím, alespoň na dobu nezbytně nutnou. Musím odevzdat papíry, co jsem si vzala domů. Největší má chyba v profesním životě, BRÁT SI PRÁCI DOMŮ!  TO NIKDY NEDĚLEJTE! A zvlášťě když se pssychicky cítíte jak po boji. Totálně na dně, že stačí málo a rozsypete se jak domeček z karet.

Stejně jsem na ty papíry ještě nesáhla a při pohledu na můj batoh mi je zle a otvírá se mi kudla v kapse. Konec! Musím najít novou práci! A to takovou, která odpovídá mému vzdělání. Nebo půjdu prodávat maso do masny.  A splní se mi tak můj osobní sen. :-) Jenže nevím, jestli tam po chvíli nenarazím na stejný problém, jako v dosavadní práci - a to, že jsem na svou pozici příliš vzdělaná a zaobírám se tím, čím nemám i když mi lidi dávají příležitosti. No, co už. Další životní zkušenost do mého životního ranečku. :-)

Opět na řece Hudson. Ale pan Nosál se nevzdá! Ne! A i tu bundu si nechá opravit a ještě si k tomu koupí novou, aby mu netáhlo na záda! :-)

How!

K.

středa 21. ledna 2015

Krista se učí malovat!

Jupí! Splnil se mi dlouholetý sen - umět namalovat proporčně správně obličej.

Díky Soně a jejímu blogu to ode dneška umím. Juch. Soňo, díky Vám.

---

Začátkem ledna jsem si koupila nové pastelky od KOH - I - NOOR - Magic colours. Od té chvíle, co jsem s nimi malovala u malé Kristýnky, jsem unešená a cosi se ve mne probudilo a já prostě maluji a maluji. Skoro každý den nějakou skicu. Neumím to, učím se to, ale tak moc mě to naplňuje. A dnes jsem poprvé nakreslila obličej, který nevypadá jak zrůdička a dokázala jsem to zopakovat sedmkrát za sebou. Je to báječné! Jupí, jsem nadšená. Musím si ještě koupit nové pořádné jednobarevné pastelky a obrázky ožijí barvami. Těším se na to!

Vždyť můj děda byl malíř, nesmím mu udělat ostudu!

 "Dědo, já to všechno doženu a vybavím si vše, co jsi mě učil! Slibuji!"

(Podobnost prvních portrétů s mou "učitelkou" je viditelná. Ale věřím, že si časem najdu svůj rukopis, brzy.):-)


(Foceno na mobil, za umělého světla a vloženo v počítači, který nemá možnost upravovat fotky - ořezat atd. Ale radost je i tak veliká.)


čtvrtek 18. dubna 2013

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ - POŘÁDNĚ SI ZAŘVAT. JO, TO SE MI V TOMTO PŘÍPADĚ CHCE. :-)

Myslím, že nám prospěje, našemu manželství a naši psychice, nejet na žáden z nabízených táborů. :-)

Howg.

---

Nemám ráda lidi, kteří mění názory jak "ponožky". Podle toho, jak se jim to hodí do krámu. Fakt...kde jsme? Vždyť už nám není 15 let, abychom se museli před sebou vytahovat, dokazovat si kdo je lepší, soupeřit o pozici, ohlasy u dívek a kluků... Ach, jo!

---

A jestli si to někdo přečte, kdo ví o co jde. Tak je mi to upřímně jedno. Nechť se klidně urazí...

Mi nejde o nic jiného, než o trochu úcty k lidem. Toť vše.

---

A vy, kteří s tím "nemáte" nic společného, se tím netrapte. Jen jsem to potřebovala někde sdělit. :-)


Přeji vám poklidné jarní (letní) dny.

Dobrou noc.

Vaše K. 




pátek 12. dubna 2013

Den dnešní - Pátek

Muž zabalen (i s napečeným) a "odeslán" na víkendovku, na školení hlavních vedoucích dětských táborů.
Já doma sama, se svou diplomovou prací. A světě div se, ono to dneska šlo. Stačilo se včera nastartovat tři hodiny v knihovně, dát si krátké předsevzetí, co platí přes tento víkend a ono to jde. :-) Tak nezakřiknout!

Jo a ještě k tomu, tak nějak pomohla sprcha. Cítím se čerstvě, nově a mám pocit, že všechno zvládnu lépe. Takže přátelé, když vám něco nejde, doporučuji si umýt "hlavu" (ať už doslova či obrazně) a pročistit mysl i tělo vodou. :-) Teda, ještě zabírají procházky, ale po těch jsem většinou krásně unavená, ty jsou spíše tak před spaním, když potřebuji všechno z hlavy vyvětrat. :-)

---

Samo, nebudu kecat, že nemám slabé chvilky, mám, ale ne tak velké jako obvykle. :-) Spíše jsem se přistihla při tom, že jak jsem se těšila, že bud sama doma, tak mi místama je v tom bytě smutno. A mám nutkání vzít telefon a psát či volat, jak se tam. No, jo no, ale to by nesměl jeho mobil ležet v práci. :-) Zapomenutý.

---

Uvědomuji si, jak jsme na telefonu ( a veškeré té moderní technice) závislí. A nejen v situaci, kdy chceme vědět, jak se někdo má. Ale třeba i v takové, kdy domlouváme schůzku, nedomluvíme se hned, kdy a kde se sejdeme. Opíšeme si špatně telefonní číslo, druhé straně nedáme své telefonní číslo, neboť přeci má číslo Muže, no a muž odjede na víkendovku, pro jistotu mobil zapomene v práci a vy (já) sedíte doma se špatným telefonním číslem, s vtíravou myšlenkou, že máte být někde na schůzce (čas víte, ale místo ne), řešíte, jak rychle operativně se s těmi dotýčnými spojit, aby někde nestáli a nemrzli (naštěstí, už to není tak hrozné) a představujete si všechny možné scénáře a děsně vás to znervózňuje. Načež dvě hodiny po domluvené schůzce číslo seženete, díky zkontaktování několika společných známých, číslo seženete, v hlavě si oddychnete, neb už nejste mlčící sloup a je vám dobře. :-) Sice stále čekám na odpověď druhé strany, věřím, že už je dávno v teple domova hostitelů, ale i tak mám lepší pocit na duši. Tak říkajíc: "Mám dušu v peřu." :-)

Ikdyž, pravda, duša v peřu bývá spíše stav více radostný. Ale jo, mám ju v peřu. Už jsem prostě v pohodě a v klidu, že jsem se ozvala. :-) Jsem zvědavá kolik zmeškaných hovorů a sms, nalezneme na zapomenutém mobilu. :-) 

Přeji vám dobrou noc a tvůrčí, odpočinkovou sobotu s nedělí!

Krista

pondělí 8. dubna 2013

Pondělí

Jo, když jsou na světě přátelé! Miluji nacházení "pokladů" ve schránce! A k odpolední pohodě dobrý čaj, tak to je ta nejlepší kombinace, kterou znám! :-)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dopis a časopis Rodinný život. Velikou radost mi oba udělaly. A to jsem ještě netušila, co se v dopise schovává! Ali, děkuji! A tak krásně zabalené a to sluníčko! :-)


Ovocný čaj, do mé sbírky na odpolední odpočinek. Uloven ve slevě! Za 16 Kč. No, nekupte to. :-)


A to už je krásné překvapení z balíčku od Ali! Fakt potěšilo a překvapilo. A přáníčko s ovečkou, jak by smet. To už se skví na čestném místě na výstavce!

Tak a už nemusím řešit "problém" s originálním podpisováním se. Už mám své vlastní Žížalí tiskátko. Radostí jsem doma tancovala! A nejen díky němu.



Díky těmto okamžikům si uvědomuji, jak je důležité a krásné, že na světě máme PŘÁTELÉ. DÍKY ZA TO!


Krásný den vám, přeji!

Krista! Díky, že vás mám!

čtvrtek 28. března 2013

Plstěná rybička...

...inspirace našimi velikonočními ozdobami.

---

Stačí, aby se sešlo všechno potřebné doma, k tomu chuť tvořit rukama a dílo je na světě.:-) Tentokráte je to velrybka. Jo, nutno podotknout, že kdybych se nestavila si koupit velikonoční vykrajovátka a u toho si nekoupila typicky velikonoční velrybu, tak dílo na světě asi nebude. Nebo bude alespoň jiného tvaru. :-)



Ještě uvidím, co z ní v konečné fázi bude. Jestli magnet nebo původně zamýšlená brož.


*** K. ***

sobota 16. února 2013

Den prvý

Včera jsem šla spát o půl desáté! To chce někam zapsat, neboť běžně už tak půl roku, pokud nejsem nemocná chodíme spát až kolem půlnoci. Takže bod poslední splněn. :-)

Dnes jsem vstávala v 8:45, ale budiž mi to odpuštěno, je sobota. Musím však podotknout, že jsem se sama vzbudila v 7:00. Avšak, když je ta sobota a vedle mě je Milý, komu by se z postele chtělo ven, že? Ale i tak 8:45 je na mě docela brzo.
Však už jsem ve 12:00 měla uvařený oběd...a tak nějak od 14:00 se mi den zdá nějaký dlouhý. :-)

Jupí, hrála jsem na flétnu. A jaký já vám mám z toho libý pocit. :-) Hrála jsem cca 30 minut. V kuse to nejde, to bych se hned od začátku odrovnala. Ale hrála jsem a mám z toho velkou radost. Těší mě, že stále dokážu zahrát i H2, i když nutno podotknout hrávala jsem i F3. Neb, dneska jak jsem si projížděla noty, tak jsem docela žasla nad tím, co jsem všechno zahrála. Ale já se tam však dopracuji zpátky. Chci se naučit i nějaké Hosanovské písničky, neboť se chystáme na víkendovku s dětma z fary a nikdo jiný tam asi na nic hrát nebude, pokud teda nebude kytara. A to mi vyhovuje, to se nestydím hrát. Takže je třeba se naučit nějaké ty " věřící táborovky". :-) Mám na to 14 dní.

Na diplomku jsem zatím nesáhla...pouze myslela :-) :-(.

Na netu jem zhruba 30 minut. A navštívila jsem 1 blog a (1 starý Dax, v rámci prozkoumávání svého starého blogu, abych si potvrdila, že tento blog je mrtvý už 4 roky, takže toto nepočítám. Neboť tento blog se neřadí k těm, po kterých prahnu každým okamžikem se na ně podívat. :-) )

-------------------

Během dneška Milý dovrtal úchytky na nové kuchyňské skříňky, upevnil je pevně do zdi! Takže hurá, můžu se zabydlovat a nastěhovat všechny důležité věcičky zpět do kuchyně. Jak já mám šikovného muže! A ještě spoustu velkých i drobných věcí provedl v naší domácnosti. Třeba, visí nám kří!! Hurá, hurá. Z každé povedené věci do domečku mám náramnou radost, ať už je to jenom úchytka nebo kříž, či cokoliv jiného. I z vytřené podlahy. :-)

A máme to tu doma v kuchyni krásné, barevné. A máme už i novou sedačku. Zrovna vám z ní píšu. :-)

Tak jo, moji milí, jdu osmažit řízky na zítřejší výlet a pak hajdy na kutě.

Dobrou noc.

Vaše Krista






pátek 15. února 2013

Odcházím na poušť.


Dnes jsem se definitivně rozhodla, věřím, že to bude mít charakter skálopevného přesvědčení.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nebojte se, nebalím kufry a neodjíždím tisíce kilometrů daleko. Pouze jsem se rozhodla dobu postní prožít užitečně, jako dobu přemýšlení, "náprav", dohnání "dluhů", dobu uskromnění a usebrání. Tak uvidíme, jak to půjde. :-)

Prvním mým krokem při odchodu do pouště bylo odebrání všech mých sledovaný "přátel" i přátel na blogu, aby mi při najetí mého blogu nevyskočily nejčerstvější články mých oblíbenkyň a já nebyla v obrovském pokušení na to kliknout. Jo, byla bych borec, kdybych to vydržela i s těmi lákavými okýnky, ale nejsem, takže předcházím pokušení a vymazala jsem si některé z vás ze sledovaných. Věřím, že to pochopíte a "odpustíte", není to nic osobního. :-)

***

Mé postní (pouštní) předsevzetí: 

- každý den vstávat v rozmezí od 6:00 do 7:30 (jsem spáč a umím vyspávat velice dlouho, takže toto předsevzetí je na místě a bude těžké.)

- pracovat každý den, nejlépe dopoledne (9:00 - 12:00) na diplomové práci. (Já tu diplomku, respektive teoretickou část, za ten půst napíšu!)

- Hrát 5 x týdně na příčnou flétnu, 10 - 30 minut. (Vytoužila jsem si hraní na příčku, začla jsem chodit do hudebky, dostala jsem novou vlastní flétnu, přestala jsem chodit do hudebky (neb jsem se přestěhovala), ale já to nevzdám. Vždyť jsem chtěla být virtuóz. A když né ten, tak alespoň dobrý hráč na flétnu! Chudina, leží tady na poličce a smutní, musím to napravit!)

- Na internetu nebudu chodit na žádné blogy! (Možná jednou týdně na 3).

- Budu přispívat pouze na svůj  blog.

- Na netu budu max. 1 hodinu volného času denně. 

- Chci chodit spát ve 22:00, každý den.

-----------------
 
Tak toto je mé rozhodnutí. Balím si svůj pomyslný ranec a odcházím! Občas napíšu, jak mi to jde...myslím, a vím, že to psaní, jak se mi to daří mě drží a bude držet nad vodou.

Mějte se tu krásně a přeji vám pěknou a inspirativní dobu postní!

Vaše Krista 









pátek 8. února 2013

Ze včerejška




Skvělý Yoggi čaj od Máši, který jsem dostala loni k narozeninám. Sáček skrývá moudro. :-) Jak to pasuje...
 
Barevné papíry, chmury zahání.

Prvně to měl být řetěz, ale má kolečka byla tak malá, že posléze spontánně vznikla tato kartička. 




 
Pro teplo v srdci i v domě.

Pár slov a obrázků pro duši.



Včera bylo tak nějak víc než nutné zaměstnat ruce, aby hlava přišla na jiné myšlenky a uspořádala si v hlavě ty nastávající. A taky to chtělo trochu zkrášlit ten "šedý" svět okolo mně a zahřát srdce, aby mělo proč jásat. :-) Naštěstí i slunce vykouklo a i dnes. Tak to je skvělé!

Večer se nám podařilo koupit a objednat dovoz nové (naši první) sedačky a několik nových skříní do kuchyně. Už se těším. Zase to tu bude o kousek útulnější. I když, abych řekla pravdu, poslední dva týdny to tu zeje útulnem a dá se říci, že i čistem. Což je něco skvělého. Konečně tu začínáme být jako doma! Věřím tomu, že je to i tím, že jsme doma víc, než na cestách, jak to mu bylo předešlý rok 2012.

čtvrtek 31. ledna 2013

Čerstvé, rychlé s sebou...


 aneb: "Mám chuť Ti něco koupit."
 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Etiketka na salátu zcela vystihuje dnešní hodinové setkání s mým T., který projížděl našim městem směr své město. Děkuji za tu hodinu, děkuji za setkání, které bylo milé, čerstvé (v 9:00 ráno, shon lidí do práce utichl a ve městě bylo liduprázdno) a líbilo se mi, že následovalo velice krátce po našem předchozím setkání u babičky. To mě asi ze všeho nejvíce těší. Vidina lepších zítřků. Stahujeme půlroční, roční intervaly. No, teď možná čtvrtletní. :-) Chápu však, že je to náročné ( i z mé strany) cestovat a potkávat se. Že to nedožene "ztracený" čas, ale že to přináší pěkné teď a tady. Alespoň v to věřím a doufám na budoucí časy. :-)




Za tu hodinu se nám povedlo koupit aj boty pro mně! Polobotky, co sháním už tak dva roky. Občas více intenzivně, občas méně. Však to určitě znáte samy/i. :-) Když člověk plánuje, co všechno dnes v obchodě pořídí, tak nepořídí nic. A když neplánuje a prolítává, nakoupí toho nejvíc. To je prostě zákon. :-)

Juch.

" Snad si brzy nenabiju kokos, při pádu z výšin nadzemských". :-)

K.*

P. S.: Přeji i vám krásné čerstvé dny s vašimi blízkými i přespolními. :-)


neděle 27. ledna 2013

Tralálá

Krása, má nejlepší kamarádka čeká miminko! Tralálá, tancovala Žížala. :-)

Je to asi deset minut, co jsem se to dozvěděla, přes mejl, neboť bydlíme každá jinde. Mám z této noviny obrovskou radost a jsem z ní dočista na měkko. Myslím, že i narození jejich malého špuntíka budu prožívat jako vlastní. No co už, jsem už taková a mám ji tuze ráda.

A víte, že jsem od vánoc měla takové tušení, že z náší kamarádské vdané trojky, bude právě ona ta první maminka? A poslední týdny to sílilo a sílilo a ona je to pravda! Asi jsme na sebe nějak napojené, či co. Je to krása.

Všechno se to kolem nás pěkně množí a my si můžeme hrát na tetičku a na strýčka. :-) Jen se občas obávám, že jestli se všichni okolo nás budou tak rychle rozrůstat a my nic, tak začnu z toho být více nervozní než jsem. A možná i závistivá, i když toto má povaha není. Uf, uvidíme. V posledních měsících (hlavně poslední dva) se mnou hormony cloumají, takže jednou jsem na hoře a jednou dole. Ono však, to asi nikdy nebylo lepší, jen jsem to tak nevnímala. Avšak poslední měsíc jsem dosti často na měkko. To asi ty vánoce a škola dohromady. :-) A ty veškeré novinky, a že jich není málo. Za poslední měsíc to už jsou třetí přátelé, kteří čekají přírustek do rodiny.

 Jojojo, je to na tom světě zajímavé.

Uf, uf,....nevím, jestli mám se smát, brečet, skákat radostí, schovat se pod stůl a tam vstřebat své pocity a nebo jednoduše pokračovat v učení na zítřejší zkoušku. :-)

No, taková jsem prostě já.

Mějte krásný nedělní večer.

S pozdravem

K.