Pozdimní tábor

Jsme doma! Živí a zdraví. Řádně unavení, spánkový deficit veliký, ale obohaceni, nabytí energií, nasyceni duchovně. Jo! Stálo to za to. Ačkoliv jsem vážně (byla) dost unavená, už jsme to stihli trošku dospat. Tak to stálo za to.
Teď ve vzduchu vysí otázka, zda pojedeme i na letní stanový tábor. Musíme se rozhodnout do listopadu. No, tak uvidíme. Ráda bych jela s dětmi zase někam, ale je tu ve vzduchu několik ale. Tak snad se z nich vyklubou argumenty pro než proti.

Uvidíme.

Každopádně teď jsem plna podzimních barev, mlhy, deště, vůně hor, smíchu dětí a vedoucích, objetí, dobrého jídla (nemusela jsem vařit já) :-), radosti...(mohla bych tady jmenovat asi ještě tak den).

Jedno poučení do příště určitě mám, před táborem musíme být vyspaní a aktivit i tak musí ubýt. Jinak budeme z toho dost zničení.

Ale jsem spokojená.

Mějte se krásně, holky moje.

Krista

Grrr, zase jsme si toho na sebe naložili hodně a vrčíme jeden na druhého.

Ach jo. Ono to vážně není tak jednoduché, jak se zdá. Ve vypjatých situacích vázne komunikace. Hm, musíme to nějak napravit.
Především, dostatek spánku a čistota kolem nás, v nás a modlitba. Ani jedno se nám moc poslední týden, něco i měsíc nedaří..
A to nás čeká nabitých pět dní podzimních "prázdnin" na podzimním táboře pro děti z farnosti.
Jsme dva nepoučitelní blázni. Tak doufám, že si to pořádně užijeme, jelikož je to náš předposlední (poslední se neříká - to mě učil tatínek při jízdě na lyžích) tábor. A hlavně ve zdraví.

Tak jdu na kutě a prosím, myslete na nás.

K. 

Grüsse aus

(Fotíme otisky nohou na svatební oznámení. Které v konečné fázi vypadalo jinak :-) ).

Loni (2011) jsme byli v Kaliningradu a zde jsme se potkali s několika otci z Německa. Letos jsme jim konečně napsali. A dostali jsme i odpověď. Krásné! A budou i další fotky a další pozdravy. Těším se, těším.

K.

Jídelníček a tak dále okolo domácnosti.

Musím začít více plánovat. A nejenom v hlavě, ale asi si to i psát. Když plánuji tábor či jinou akci pro děti, tak většinou mám jasný řád a pravidla, podle kterých se řídím. Napíši, co je vše třeba udělat, rozdělím úkoly, sepíšu si jídelníček, nákup, napíšu si seznam věcí, které je třeba zabalit atd. Ale když se jedná o domácnost, tak mi to nějak vázne. Vše,co potřebuji udělat nosím v hlavě, nedaří se mi to plnit postupně, tíží mě to, některé činnosti dělám stále dokole, s tím co nestihnu usínám v hlavě a zároveň plánuji, co udělám na druhý den. Jsem z toho často unavená. Mám takový pocit, že ani nespím, že jenom plánuji a myslím na to, co musím všechno udělat.  A s tím se musí něco udělat, abych se neprobouzela s tím, že jsem unavená. Jdu spát unavená a probouzím se unavená. Na tom je něco špatně ne? (Tady se mi dere na jazyk žádost o rady a pomoc vás zkušených žen v domácnosti, jak to děláte vy?)  Ono se to nezdá, ale starost o domácnost je náročná a vysoce důležitá činnost. Pf. :-)

Takže s ohledem na to, že toho všeho mám plné zuby jsem narazila na několik fajn stránek, které mě utvrzují v mém rozhodnutí a taky mi nabízejí různé pohledy na řešení věci. A to se mi líbí. Dodávají mi i odvahu a sílu, že v tom nejsem sama. Že s problémem organizace úklidu domácnosti a času se potýká více žen. To se mi líbí, nejsem na to tak sama a mohu čerpat nějaké vychytávky. Prvně jsem se teda rozhodla, že si sestavím vždy jídelníček na týden do předu. Jelikož poslední měsíc se mi stává, že vůbec nevím, co mám vařit, máme prázdnou ledničku a do města na nákup chodím každý den či obden. Toto tempo nejde vydržet dlouhodobě! Takže, Žížala si jde vyrobit jídelníček. S tím  souvisí i nákupní seznam.

Přidávám pár odkazů, které mě nakoply, motivovaly a pomohly:

http://hauswajf.blogspot.cz/2012_02_01_archive.html

http://www.evelynkatedesigns.com/2011/05/weekly-cleaning-calendar-printable.html

http://www.kamleylane.com/2011/04/cleaning.html

http://www.ohthelovelythings.com/2011/05/free-printable-weekly-blog-planner.html

http://www.designfinch.com/2011/07/31/sunday-planning/

http://www.pojdte-dal.cz/index.php

Takže hurá do sestavování jídelníčku!

S chutí do toho a půl je hotovo!

Mějte krásný týden a pochlubte se, co vaříte vy!

Díky za vaše návštěvy

Krista

Blikající štěstím

Poslední týden se obklopuji růžovou. Nevím, co mě to tka najednou popadlo. Že by se ve mně zase začla projevovat ženská jemnost? No, už bylo trochu na čase. A líbí se mi to! Líbí se mi se obklopovat barvami a momentálně konkrétně růžovou. Od květin až po vlnu. Jemně růžovou, bílou i temně růžovou až fialovou. Mám takovou dívčí snovou náladu.  Je to tak, jsem prostě žena -  ŽÍŽALÍ. :-)
Nejvíce mě teď těší mé růžové chryzantémy. Ty nám zdobí byt už týden a já se na ně nemohu vynadívat. Líbí se mi jak působí důstojně, jednoduše, krásně, jemně, jak v trsu tak i jednotlivě či v malém hloučku. No, prostě P A R Á D A. Jsem jimi zcela očarovaná! :-)

A k tomu máme podzim, takže všechno je venku nádherně žluté, oranžové, ČERVENÉ. Jabka, hrušky, zelí dýně, všechno dobré je zralé. Mňam, mňam. Mám takovou radost v duši! 

K tomu jsme se dnes vydali na vycházku, zase objevit kus nepoznaného. Takže už znám kopec, na který koukám z kuchyně, i z jeho druhé strany a přímo jeho vrchol. Dnes večer jsem se mohla koukat na náš dům z kopce. :-) I když jsme náš dům přesně nenašli, bylo už šero. Ale stálo to zato. Nikdy bych však nevěřila jaký může být na kopci, v lese hluk. Neboť se nese z města a z dálnic, které jsou ve městě pod kopcem. Škoda. Ale i tak mám z toho dnešního a nejen dnešního dne velkou radost. Juch!

Blik, blik! Štěstím blikám. Jsem blikající skříteček Žížala. Jo, jo...kapucy já rád.

:-*

Dobrou noc!

Skřítek Ž. K.

Tísíc drobností

co mě tíží.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 Mám toho mnoho rozděláno.
Ani se to nezdá, že je toho mnoho, ale jsou to drobnosti. A z těch nedodělaných drobností jsem unavená. Tisíc drobností umoří člověka více, než jedna velká věc. Uf. No, a to si myslím, že už jsem se začala pomalu a jistě systematicky tím prokousávat. Ale občas mě to dosti vyčerpává. Taky si občas říkám, jestli musím být tak aktivní a na všechno říkat ano. :-) No a zase když mi něco ubyde, tak si zase začnu říkat, na co bych mohla kývnout? Jsem prostě nepoučitelná.
Člověk se musí každý den rozhodovat. I ne, je rozhodnutím. A za svá rozhodnutí neseme zodpovědnost (Odvaha k rozhodnutí, Marie-Luce Brunová).

Dneska jsem při hrabání starými věcmi narazila na jeden pěkný citát, který vystihuje můj problém:

"Největší chybu, kterou v životě můžete udělat je mít pořád strach, že nějakou uděláte."
Elbert Hubbart

Ano, mám strach se rozhodnout, že udělám něco špatně. Uf, musím na tom zapracovat.

Teď letím dodělat něco do školy na prezentaci z menšin a za půl hodiny se musím pakovat směr přednáška, právě z menšin.

Mějte se krásně a ať se vám daří  se každý den rozhodnout!

Ahoj Krista Ž.

Přátelství

Děkuji Pane za dar přátelství.
Děkuji všem za vaše přátelství.
Děkuji Tobě, Adi, za dnešní setkání plné přátelství. Sama jsem netušila, jaké přátelství z našeho setkání na spolču může vzniknout. Že pro mě spolčo bude znamenat jedna velká přátelství. Mockrát za to všechno děkuji. Vám všem! 

-------------------------------------------------------------------------------------------

Děkuji za dar lásky.
Děkuji za květiny, ptáky, vodu, zem, hlínu, stromy, vůni počasí. Děkuji za celou kouzelnou přírodu kolem nás.
Děkuji za lidi kolem mne.
Děkuji za dar zdraví.
Děkuji Ti Pane, že mě neopouštíš v těžkých chvílích.
Děkuji za dar trpělivosti, kterému se spíše učím.


Jednoduše D Ě K U J I  vám všem a Tobě Pane!

Krista

Nedělní

Má věčná potíž - hledám kabel od foťáku. No, taková už jsem já. Takže až jej najdu, vložím sem svůj nedělní pozdrav. Pohled na naše - moje chryzantémy, které jsem si koupila na trhu. Poprvé jsem si koupila sama pro sebe řezanou květinu. Neodolala jsem jim. Nádherné, růžové, fialkové a bílé. No, prostě krása. Nějak jsem té barvě teď propadla. Celkově jsem propadla barvám a zdobení. Tak snad mi to vydrží, budu si to vychutnávat a zároveň tuto mou radost a vášeň pozná naše domácnost. Doufám, že ano!

Takže, přeji vám krásný zbytek neděle a krásný start do nového týdne!

Pozdravují vás naši tlustí ptáčci, kteří už konečně taky visí na svém místě! :-) O nich však jindy. Snad na ně taky dojde řada.

Mějte se hezky.

Ahoj Krista Žíža

Geocaching

Zase jsem začla hledat poklady. Respektive, konečně jsem si vzpomněla dřív, než jsme vyjeli z domu, že vlastníme GPS (sice starou, ale vlastníme) a můžeme hledat kešky. Skvělá příležitost pro objevení neznámých zákoutí ve známých i méně znýmých městech.

Ještě mi dělá problém včasné logování, že jsem kešku nalezla, ale to se dopiluje. Takže k dnešnímu dni mám nalezeny 4! To je ale obří číslo, co? :-d

Na posvícení u babičky v Českém Brodě jsme nalezli dvě: u Gymplu a u Městských hradeb. Tu u gymplu bychom bez mého menšího bráchy nenašli. A u hradeb bychom ji zase nenašli bez taťky. :-) Ještě, že je oba mám.

Mějte krásný den a víkend.

P. S. : Hlásím, že se mi daří zvládat mé rozhodnutí. Pomalu i s lehkostí. Ale jen někdy. A takové rozhodnutí je ku mému prospěchu, už doma pomalu mizí hromady odsunuté práce a svítá na pokojnou a přítulnou domácnost. Těším se!

Ahoj Krista

Rozhodnutí

je důležité mít odvahu k rozhodnutí.

----------------------------------------

A ta přišla právě minulý čtvrtek. jelikož jsem se asi stala závislou na internetu a především na brouzdání na oblíbených blozích, rozhodla jsem se, že počítač schovávám do skříně a na net nebudu chodit doma. Pokud budu něco potřebovat dělat na počítači (třeba jako teď), tak budu chodit do školy, do místní studovny. Jelikož v posledním měsíci jsem často brouzdala po netu, bydlela na počítači a vlastně jsem tam ani nepotřebovala být a tím pádem mi i utíkal volný čas a krásný letní čas mezi prsty. No, jo no, když on je člověk tak sám, mezi čtyřmi stěnami, relativně v novém městě, bez pravidelných aktivit, jak tomu bývalo dříve.Tak je lehce zlomitelný a zlákatelný skočit na lep jménem kamarád počítač a internet. Uf, ale už mě z toho bolí hlava a můj svět, fantazie a identita se začala pomalu vytrácet. Takže jsem se rozhodla s tím něco udělat a bojuju! Nebude to lehké, ale já to zvládnu! Postupně, ale zvládnu to.

Jsem rozhodnuta si i zrušit facebook, jelikož člověk pak úplně zapomíná se s lidmi setkávat, zapomíná si pamatovat, co si s nima vykládal, vnímat je, věnovat se jim v jejich přítomnosti. Už si ani lidé nevyměňují adresy, telefonní čísla. Na co, že? Když má každý facebook. Takže, co jsem se ho nezeptal teďka, zeptám se jej za chvíli na facebooku.  Ne, takhle už to dál vážně dělat nechci. Už dál nechci propadat konzumu a facebook komunikaci.

Rozhodnutí je důležité. K rozhodnutí je potřebná touha a odvaha. Tak, právě teď jsem ji nalezla a jdu na to. I kdybych měla ze svého rozhodnutí jít proti proudu. Tak já chci.

Věřím, že se mi to povede a vás, milí přátelé a čtenáři tohoto blogu, prosím, o pomoc. Prosím o podporu a i vaši schovívavost, když nebudu s vámi komunikovat tak rychle, jak doposud bylo mým zvykem. Také věřím, že tímto rozhodnutím opět rozvinu svou trpělivost a soustředěnost, která se vytratila, kdo ví kam.

Takže všem rozhodnutím ZDAR!

K.