Sumarizace

Rok 2015

Tento rok byl velice náročným rokem. Byl výživný na zážitky, cestování, mnoho změn se v něm událo, mnoho. Byl plný učení se přijmout situace a život, jak prostě je a jde. Místama fakt fičák. Když si na to vzpomenu, tak se mi dělá mdlo a říkám si, jak jsme to dokázali unést a ustát. Dostala jsem se na dno (fyzických a psychických sil). Můj pověstný optimismus mizí někde v dáli (pápá)....ale já ho snad, díky Boží pomoci a blízkosti, zase dohoním a chytím. :-)

Říjen 2014 - Leden 2015 - polovina září - "přijímáme" diagnózu, vyšetření, operace, rekonvalescence.
Září 2014-Únor 2015-polovina září - chystáme tábor, promýšlíme, organizujeme, píšeme mejly, hodiny telefonujeme, skypujeme, taktizujeme, nakonec uskutečníme tábor, pak se "naposledy" sejdeme jako všichni vedoucí, doděláme účetnictví a padáme na hubu. :-) (Tento "projekt" nás vyčerpal ze všeho nejvíce. Teď je na čase se věnovat vlastním přáním a manželství.
V březnu dávám výpověď z práce a v polovině května odcházím.
S. v lednu oznamuje svůj odchod v práci taktéž = katastrofa na obzoru a několik měsíců totálního vypětí.
Od června do poloviny října nám dělali novou střechu a nádstavbu. Neskutečný nepořádek všude, zateklo nám domů, hluk, prach, vedro, smrad...ÁÁÁÁ...
V září jsem zanechala Mgr. studia! Jsem šťastná, konečně jsem se rozhodla! Možná je to škoda, ale pro mě tudy cesta nevede. Alespoň ne, teď.
V září (tři dny po návratu z tábora), najíždíme do Ikey, Sconta a jiných podobných obchoďáků a nakupujeme nábytek do kanceláře. Ještě že máme přátelé a našeho Čuníka, neboť bychom to nezvládli. Od září, tak do poloviny listopadu jsem jenom jezdila autem a nakupovala věci. Připadala jsem si jako žena náklaďák. :-) Člověk ani netuší, co vše musí zařídit - úplně vše - od kancelářské sponky přes jar až po kopírku. :-)
Od října prožíváme s kamarádkou odchod jejího manžela. V říjnu odešel z domu a v prosinci jsme se s ním naposledy rozloučili.
V listopadu jsem doladila nějaké drobnosti a už jsem se mohla pomalu zavrtat do klidné administrativní práce. Začli jsme se pomalu poplácávat po rameni, jak se nám to povedlo rozjet, kam bychom mohli investovat další peníze - jak koupíme další vybavení, notebooky, klávesnice, monitory atd. Jo....byl to báječný plán. Ale přesně začátkem prosince nám to zloději překazili. Vykradli nás! A vzali všechny notebooky (3, včetně osobního Lenova :-() a foťák. :-(. No a hon za věcmi začal znova. V přecpaných a vyprodaných obchoďácích!!! Katastrofa a další vyřizování a papírování!!! V prosinci, kdy člověk neví, kam dřív skočit. Fešáci neodnesli jen náš majetek, ale s ním i náš čas! Tak drahocenný čas. S. 14 hodin v práci, já věčně se šroubovákem v ruce, v obchodech, mezi účty.... No, a pak přišly vytoužené Vánoce!!! 14 dní dovolené - první dovolené v tomto roce!!! Báječné! Tak vytoužená byla a dopadla na výbornou! Jíme, spíme, hrajeme hry, odpočíváme a jsme spolu. To je to nejlepší na co jsem se těšila tak už od června!

Najdou se i pozitivní události. Když se na to podíváme z druhé strany, tak všechny starosti byly spojené s něčím dobrým a přínosným.

- odešli jsme ze starých prací
- založili jsme vlastní firmu
- získali jsme několik nových přátel (viď Agnel?:-)), utužili stará
- NARODIL SE DANIELEK! = stala jsem se tetou na plný úvazek.
- oslavili jsme 80. narozeniny mé babičky
- oslavili jsme 50. narozeniny mého taťky
- oslavili jsme 70. narozeniny mého strejdy Z.
- utužili a obnovili vztahy v rodině
-začátkem listopadu jsem byla na skvělé duchovní obnově (Cursillo), potkala jsem zde úžasné lidi a získala další energii a chuť překonat všechny překážky.
- obnovila jsem dopisní přátelství s U. ( z toho vám velkou radost)
- byli jsme na krásné svatbě našich přátel
- Milý dopsal dva komentáře!
- Udělali nám novou střechu a "patro" navíc. Konečně nám není takové vedro v létě a v zimě zima.
- Přežili jsme obrovská vedra ve zdraví
- zvládli jsme zdravotní komplikace
- přibyl nám nový člen do domácnosti - auto. Díky, tati! Neumím si představit, že bychom auto neměli, nevím, jak bychom to od července všechno zvládali. Fakt ještě jednou moc díky! Byla a je to naše záchrana a posila.
- získala jsem lepší řidičské schopnosti - už umím parkovat do řady!
- natrénovala jsem si nouzové brždění, slalom popředu, slalom pozadu, už vím něco více o smycích a co dělat, když je mé auto dostane. :-)
- zamilovala jsem si řízení auta!
- zanechala jsem školy
- prodala jsem své první náušnice přes Flér.
- začala jsem se připravovat na biřmování
- asi jsme našli naši farnost. Juch!
- začala jsem znovu chodit  do skautu! A to vlastně díky tomu, že jsme jeli okouknout tábořiště a potkala jsem tam skauty od nás. :-)

Jo, byl to hutný rok a určitě patří ke mně. :-) 

Díky za vše krásné, co jsme mohli zažít a i za vše těžké, co nás více semklo a poposunulo kupředu. Ikdyž, ne vždy se lehce přijímá a říká ANO. To opravdu ne. ("Je však nutné milovat ne protože, ale přestože." - Rob Parsons) A hlavně věřit, že Pán ví a důvěřovat mu. (UF). :-) +


Tak tento rok balím a už si užívám nový rok. S chutí do toho a půl je hotovo! :-)

Krásný den a celý nový rok 2016! Ať je méně náročný než rok 2015.

Krista - Žíža

Noční nádhera na táboře. Stojí to za to dělat!

Vánoční úvaha I.

Kladu si otázky a přemýšlím.
---
Poslední týden si kladu otázku, proč jsou Vánoce právě na konci kalendářního roku?! Proč se ten Pán Ježíš narodil zrovna v zimě a na konci kalendářního roku? A nebo to je chyba "naše", že nám právě končí rok? No, každopádně je tento čas velice náročný a hektický. Zvlášť, podnikáte-li (rozuměj muž má kancelář a já jsem jeho žena) :-). Obecně lidé na konci roku chtějí vše dokončit a mít z krku. A poskytujete-li klientům právní služby tak je to šrumec přes celý rok, a k tomu když se přidá konec roku a ještě (z)vůle soudců, kteří chtějí taky věci dokončit a možná advokáty trochu vyšťavit a máte se u několika věcí vyjádřit do deseti dnů a tím desátým dnem je v lepším případě den před štědrým dnem, tak je to fakt jízda.

A do toho nejsou aktivní jenom soudci, klienti, prodavači, nakupující dárky a všude davy, ale i zloději! Takže místo toho, aby člověk balil dárky, popíjel punč a plácal se po rameni, jak se to hezky rozjíždí, tak vyměňuje fabky a lítá po městě a snaží se koupit ve vyprodaných či přecpaných obchodech to, co mu ti "fešáci" odnesli. Grrr.... Advent jak se patří. 

Já si asi udělám Vánoce v červenci nebo v srpnu. To jsou všichni pryč a nic nepotřebují, rok nekončí, takže nemáme vzduch protknutý panikou, ale krásným teplým počasím, všechno se zelená a je taková pohoda. Já si chci ty Vánoce taky nejen užít, ale i prožít. Takhle to nějak nezvládám. 

Přeji Vám všem co nejklidnější advent a především, ať si to umíte lépe zorganizovat než já. :-) 

Vaše Krista - Žíža 

P.S.: Nemáte nějaké tipy na zvládnutí naší situace?

P.SS: Mávám vám z mého nového počítače. První příspěvek z mého stříbrného kocoura. Pomalu se spolu sžíváme. Je krásné mít nový komp, ale kdyby to bylo za jiných okolností, a mohla jsem se na "svůj" starý stále koukat, tak by to bylo milejší.

Známkovat dovednost?

Lze známkovat dovednost? Potažmo talent či nadání?

----

V rámci boje s papírovým bordelem, jsem uklízela složky s hromadou papírů starších deseti let. :-) A našla jsem své výkresy ze školy. Na jednom z nich je známka 2. Přesně si vybavuji tu hodinu výtvarky, kdy jsme malovali tento obrázek. Tak jsem se snažila, ale prostě mi to nešlo, nemám dobrou jemnou motoriku a koordinaci. Práce s lepidlem, titěrnými nůžkami, přesností a pečlivostí mi nikdy moc nešla. Hlavně ne na povel. Kladu si otázku, lze známkovat dovednost? Talent? Podle mě vědomosti se měřit a hodnotit nějak dají, ale dovednost? Jak můžeme známkovat něco, co je z větší míry ovlivněno tím, jestli na to máme vlohy, jestli nás někdo podporuje či ne? Hmmmm, nesouhlasím se známkováním výtvarky. A když se nad tím tak zamyslím, tak ani tělocviku. Myslím si, že nevhodné známkování, neocenění snahy a nedostatek podpory může v člověku zarazit jeho nadšení, zápal a talent. Když já bych si tak ráda kreslila, ale vím, že to neumím. Říkali mi to... :-( Známky jsem měla průměrné :-(, tak proč bych mohla malovat a kreslit?

No a přitom, když se člověk podívá kolem sebe na umění, tak je tolik směrů a stylů. A každý si vybere. Ale ten zaražený "potenciál" ve mně. Kde bych byla, kdybych nebyla známkována a měřena podle ostatních? Kdybych měla plnou podporu? Hmmm....asi nechci, aby moje děti byly známkovány za dovednosti a neměli možnost ukázat, co v nich doopravdy je a jak ten svět vidí ony.

Howgh.


*** Krista ***

Domácí bylinné sirupy

Miluji domácí bylinné sirupy. A nejraději mám ty, které si vyrobím doma sama. Můj nejoblíbenější je Rozmarýnový! Mňam. :-)

S ohledem na to, že sirupy mám ráda, receptů je kolem nás mnoho, a je ještě příležitost se jej udělat, tak sem dávám ten "můj" recept. I pro mne, abych jej, až jej budu zase hledat, našla. :-) (Ikdyž už jsem si jej pro jistotu opsala do kuchařky.)

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bylinný sirup

600 ml vody 

500 g cukru (nejlépe třtinového, ale dělala jsem i z bílého a jsou chutné)

2 velké hrsti omyté bylinky

1 Bio citrón (může být i neBio, ale oloupala jsem jej)

------

Vodu s cukrem povaříme dvě minuty, přidáme bylinky a ještě minutu povaříme. Poté vypneme a přidáme citrón nakrájený na kolečka. Necháme 24 hodin odpočinout (já jsem nechala při pokojové teplotě, ale kdo chcete můžete dát do lednice). 

Na druhý den máme dvě možnosti: 

1.) Slijeme STUDENÝ nálev přes plátýnko či cedník do sklenic a uchováváme v lednici. 

2.) Nálev scedíme a ještě OHŘEJEME(ale nevaříme!) a pak jej teplý vléváme do sklenic. Sklenice otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Po otočení zkontrolujeme, jest-li nám chytlo víčko - když zatlačíme prstem na vrch víčka, tak nesmí "lupat". Nelupavé sklenice můžeme uchovávat jako zavařeniny ve špajzce či jinde, jak jste zvyklí. 

(receptem jsem získala zde)

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doporučuji, abyste vyzkoušeli sirup Rozmarýnový. Ale možností je mnoho. V podstatě tolik, kolik je na světě bylinek. Ještě mám vyzkoušený Šalvějový, Pampeliškový, Tymiánový, Levandulový a také ze Smilu italského. Dle mých zkušeností není nic lepšího na léčení nachlazení než domácí bylinkový sirup.

Léčení a vaření zdar!

---

Krista Žíža

Můj dnešní úlovek a objev

Už dlouho jsem pokukovala po nějaké alternativě k plastovým sáčkům. A čas dozrál, dnes jsem v Bráně k dětem koupila kapsičku MagsBags a jsem zcela nadšená. Už se těším na ráno, až si do ní dám svačinu a v práci ji vybalím. Jestli se osvědčí, jdu pro další. Neboť poslední dobou nedělám nic jiného než balím svačiny a jídlo do kanclu. Tak jak jinak než ekologicky a hezky? Jé, to se bude jíst jedna báseň. Až odzkouším, tak napíšu více, jak se používá.

Mají i spoustu dalších krásných produktů. Kdo máte rádi pěkné, funkční věci a ještě chcete zmenšit svou ekologickou stopu, tak neváhejte a běžte se podívat. Vánoce se blíží, tak můžete dát případně tip Ježíškovi. :-)

No a velmi krásným objevem je pro mne dnes ilustrátorka Ivona Knechtlová, která právě ilustrovala baner pro MagsBags a tím jsem ji objevila. Její ilustrace jsou snové a nádherné. Propadla jsem jejich kouzlu okamžitě. :-)

Zdroj: http://ivonakne.blogspot.cz/

Přeji vám krásný a snový den.

Krista

Co s Tím?

Jsem unavená, už čtyři hodiny střídavě koukám do vln internetu, pomývám nádobí, koukám na Tajemství rodu, mám hlad, vařím si čaj, který mi nakonec schladne... Už je mi z hučení počítače blbě, ale stejně se nějak neumím od něj odlepit. Jsem doma sama. Milý je na podzimní táboře...nikdo mě nevolá a nečeká na mě. Na tyto dny jsem se těšila, ale nějak si je dnes neumím užít...hm...asi raději půjdu spát.

---

Již od soboty 23. 10. pohřešujeme manžela mé velice dobré kamarádky. Odešel z domu, zcela bez dokladů a nedostatečně oblečený a už se nevrátil. Mám pocit, že hraji jednu velkou bojovku...dost náročnou. Vymýšlíme veškeré možnosti, jak jej najít, co obvolat, zařídit atd. Zkušenosti z příprav táborů a her do skautu se teď hodí. Ale je to dost náročné. Ještěže je zítra svátek, takový malý víkend. Mám pocit, že od soboty uběhl týden, ne-li více. 

Je to jako desková hra: Zloděj v Praze. Ale tam se alespoň ten zloděj za několik kol ukáže, kde je.

Zvažuji, jestli mám výzvu s jeho fotkou dát i sem...hm, už ani nevím. Nejtěžší je čekání, nevědomost. Současně dnes se F. rozhodla, že už nebude aktivně nic podnikat, že vše co doposud udělala je maximum co udělat mohla. A tímto jejím rozhodnutím mi tak trochu spadl kámen ze srdce. Že už čekáme, že už jsme opravdu udělali vše, co jsme mohli. Ale pokud se nenajde, bude to těžké....to těžké ještě přijde. Mají dvě malé děti (7 a 5 měsíců). 

Chci ji být oporou, ale nesmím se nechat pohltit a podřídit tomu celý můj osobní život. To by nevedlo k dobrému. Tak snad to zvládnu.

Prosím, kdo můžete, myslete na nás a modlete se. 

Díky moc. 

K. Ž. 

4 roky

 

Právě dnes!
Díky za ně Tobě i Tobě Pane!

Konec Nomádů ....

...v Čechách a u nás doma. :-)


---

Poslední rok a měsíc velice intenzivně si připadám jako Nomád. V pátek zabalit, odcestovat (busem, autem), vyložit na místě setkání, vyřídit, zařídit, vytvořit provizorní domov,  potkat se s co nejvíce lidmi a pak zase zabalit, nanosit, odnosit a vyrazit. A pak doma vynosit (plné auto věcí) do třetího patra bez výtahu, roztřídit, uklidit, vyprat (poslední várky z cest ještě na pračku čekají. :-)), a pak zase zabalit, nanosit.... Uf, už ne...právě jsme se rozhodli, že dvě naplánované akce rušíme a zůstáváme doma. A přátelé povím vám, že já se na to tak těším! A nejlépe do listopadu bych nikam nejela (výlety s M. se nepočítají, na ty se naopak moc těším). :-)

Hurá, máme před sebou 6 volných víkendů, kdy nikam nejedeme. Alespoň o tom teď nevím. Já se na ně tak těším.

Jupíí. Snad už potom budeme mít doma větší řád a nebudu mít pod očima ty kruhy. (Věřím, že nejsou vytetované, že Renčo (viz CEJ) :-) )

Moji Milí já se tak těším!

*** Krista ***

Zamyšlení se...

Jsem bez sil...

Doslova se plazím a každá věc mi trvá strašně dlouho, všechny síly musím napnout abych si podala tužku, abych něco udělala. Ale na druhou stranu, když mohu jít teď spát tak nejdu a držím se u pc...a snažím se ještě něco dělat. A jak to dopadne? Stejně nic neudělám. Nechápu, že u počítače vydržím tak dlouho, ale věci, které potřebuji dělat a nebo chci, tak na ty už síly nemám. Čím to je? (Že by tím, že počítač se dá zařadit mezi drogy a má mě v hrsti? A nebo je to tak "jednoduchá" automatická činnost, že mi to nevadí? Takový simulátor televize? Hm...

Co si o tom myslíte vy? 

K. 

Svítá na nové zítřky

S pomocí Boží, se nám daří vybavovat a rozjíždět vlastní kancelář. Smontovat, umístit, přilepit cedulky, objednat vizitky, razítko...ještě mnoho toho chybí. Ale věřím, opravdu věřím, že už bude lépe. Ještě tak 14 dní a budeme snad z toho prokletého kola venku a pojedeme si svoje. 

(Jsme totálně unavení - psychicky, fyzicky...oba, jedeme na doraz a opravdu už jen s Boží pomocí. Snad to s námi pak nesekne, když se zastavíme.) (Doslova se plazím a ryju hubou po dně - omluvte mi ten peprný výraz, ale nic lépe nevystihuje tento můj stav.) 

---

Byli jsme na svatbě

 

15. 8. jsme byli na velice krásné svatbě. Pro nás svatba srdcová, svatba roku. Blízkost srdcí při přípravách byla velká a doposud trvá. Jsem moc ráda, že K a jejího P znám. Díky moc za ně! 

K. 

Pro Tuleně a Emu

---

Pro dvě kamarádky ze skautu. Jedna menší a jedna větší (kamarádky i taštička). :-) Předáno v červnu a sklidili úspěch. T. zrovna potřebovala náhradu za peněženku, takže přišla vhod. :-) Byla jsem pochválena za barevnou kombinaci i za precizní výrobu. Jsem potěšena. "Kdyby se to prodávala v krámě za 200, tak mě to ani nepřekvapí." :-) Tohle mě fakt těší.

---

K.

23 skautské světové jamboree

http://jamboree.cz/aktuality/fotografie-z-prvnich-dni-26-29-7-2015/


http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/318382-skauti-vezou-na-jamboree-do-japonska-treba-i-cimrmana/


V těchto dnech v Japonsku. Dojímám se nad fotografiemi a videi. Pár lidí, co tam jsou, znám. A tiše závidím a přeji jim to. :-) Vždycky se nad takovými akcemi dojímám a jsem strašně pyšná, když mladí lidé ( nejen mladí) se scházejí, něco společně tvoří. A pak když tam jsme i my Češi, a nebo já samotná....dojímám se... dlouho. :-)
Jsem hrdá, že patřím ke skautům a že jsem z České republiky. Že mohu reprezentovat naši zemi a když se poštěstí nést i vlajku....zážitek na celý život.

K.

Dnes

„Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. 
Manželský život, vyhrazený Božím ustanovením pouze manželským párům, se totiž stane pramenem štěstí a pokoje, pouze nakolik dokážete zachovávat čistotu, a to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí.“

Papež Benedikt XVI.

Jak si zvýšit sebevědomí?

Začněte pravidelně jezdit autem! Ani bych netušila jaká je to psychoterapie! Terapie za všechny prachy! Myslím to vážně. Jestli člověk potřebuje zvýšit sebevědomí, trénovat zdravou drzost, odvahu, současně nebýt moc hodný, ideální sednout za volant! Nejlépe s navigátorem a s osobní podporou. I když, pravda, ta se v té chvíli také stává součástí terapie. Někdy létají ostrá slova, občas (skoro furt) trpím samomluvou, sama sebe chválím, a vše celé to je o komunikaci. Dokonale se zde projeví vaše zaběhnuté vzorce chování, postoje a jednání. A pokud se vám nelíbí, nejvyšší čas je změnit! Uf...bude to ale dřina.

Rozjíždět, přeřazovat i jet rychle, to by mi už šlo. Ale patřičná drzost/sebevědomí, rozvaha a hbitost při parkování, ta, ta mi ještě chybí. Dnes jsem kroužila 45 minut, abych našla místo v centru. A nakonec jsem to zaparkovala ve čtvrti a dojela si do centra tramvají. :-) I tak se začíná. 

Během řízení jsem si všimla, že skoro všichni řidiči spěchají, lidi na přechodu spěchají....Lidi, nespěchejte, žijeme teď a tady!

Takže terapii zdar! Mám nařízeno jezdit každý den...uf. :-( :-)

K. 

Na kole, na kole....

křičí děti ve škole!

Na kole je mi moc fajn. Už se stává pravidlem, že ve čtvrtek vyrážím na kole do gymnastiky. A dnes, jsme vyrazili také. Vzali jsme to ještě k Srdíčkům a pak do gymnastiky. Náš výlet začal o 30 minut později, v značně husté atmosféře, je mi to líto. Byla to moje chyba org. času. Ale dopadlo to dobře.

Věřím, že ještě takový výlet s Janou i s Amandou zopakujeme. :-)

Endorfíny z fyzického pohybu jsou moc fajn! A včera jsem si koupila troje šaty! Juhůůů a už konečně vím, kam chodit nakupovat šaty a jiné oblečení. Mám z toho velkou radost. Je třeba si dělat radosti!

Přátelé, dnes je mi fajn....to jsem vám chtěla říct. Začala jsem odpočívat. Není to jednoduché, zvláště ne psych., ale pracuji na tom. :-)

Dobrou noc a přeji vám krásný den!

Krista

Tři světy...

den 19.

---

Co říci? Co napsat?
Asi to, že doma se teď nacházíme v nějakém "složitém" období. Moc práce, moc stresu, moc nových informací, moc...prostě moc všeho. Jsem doma již skoro tři týdny a mám pocit, že úkoly jenom přibývají. Pravda, je to tím, že jak se člověk noří hlouběji a hlouběji do nedodělaných úkolů a současně chce tvořit něco nového, tak se toho hrne spousta. Nemám už takový ten zaražený pocit, že nevím, co teď. Ale občas si říkám, kde začít? A proč je to pořád dokola? Nejsem nějaká pomalá? Náročná? Chybí mi dostatek spánku, kvalitní postel a oddělená ložnice od pracovny. Myslím, že i přes veškerá plánování, že to má ještě čas, je nejvyšší čas hledat nový byt. Nebo nějak oddělit pracovnu od spaní. Ale jak?

 

 ---

Dnes jsem si "vyšla" poobědvat na náš balkón. Panečku, to je paráda. Jako na táboře, na vzduchu to prostě lépe tráví i se čistí hlava, dvě mouchy jednou ranou. V bytě už začíná být zase nesnesitelně. Dnes tam máme 24 stupňů, zatemněná a zavřená okna, na tu stranu, kde svítí. Takže ráno je horko v kuchyni. A odpoledne a v noci v ložnici. Tomu říkám, zn. IDEÁL! :-) :-)

Tomu říkám nebe! Ta barva mě dnes celou naplňuje a uklidňuje! Dívala bych se hodiny!

Mým novým domovem se stává balkón! :-)

---

Mám potřebu malovat. A tak maluji. Netřesk v mém podání. Nejlíp se mi maluje, když s někým telefonuji, či skypuji. :-)

---

A dnes jsem také poprvé střihla do košil od S. a budou z nich košile z krátkým rukávem. Juch. Jedna je již hotová, teď ji musí Milý vyzkoušet a pak budu šít další. Hurá, a není to nic složitého. Těším se, až mi ze seznamu zmizí další rest! :-)

Přeji vám krásný slunečný den!

Krista 

Den 8.

Budíček v 6:30. Úspěšný start v 7:00 :-)

• vytřená kuchyň a byt (krom chodby) - Jupí jou.
• návštěva Danielka a P. v porodnici - báječné. To ticho, klid a vůně. Jééé. (Poprvé v životě jsem držela v ruce dva dny staré miminko. Je tak heboučky a voňavý. To neznám. :-)
• k večeři pizza a k obědu dýňové krokety. :-)

• nastartované přípravy a komunikace s mou táborovou skupinkou. Uvidíme, co z toho vyleze. :-)

*23.5.2015 Takové malé robátko.

Den 7.

• svátek má Jana a narozeniny El. :-) 
• je neděle a dlouhý spánek to jistil, spali jsme ehm, do 11:50. Nicméně, nutno podotknout, že jsme šli spát o půl druhé ráno, takže je to vyrovnané. Dnes se to snad opakovat nebude. :-)
• systematičnost se mi stále vyplácí
• deka pokračuje, přemýšlím, jak ji urychlit, aby už byla hotová. No, nic, zbývá mi jedině trpělivost.
• Táborové činnosti se pomalu také hýbou kupředu..."Já na tom dělám, já na tom makám!" Chce to čas a navazovat a prohlubovat vztahy

• Dnes jsem upekla slavnostní dýňové řezy. Jednotlivé vrstvy chutnají skvěle, tak uvidíme, jak to bude chutnat dohromady. :-) (aktualizace: řezy dohromady moc nechutnají. Mě celkem jo, ale zbytku rodiny ne. :-)) Mám celý pekáč pro sebe. :-)

Poznatkem je, že tábor mě příliš nebaví. Respektive mě nabaví práce na pc, telefonova si a povídat si s vedoucími, to už jde. :-) Ale nechce se mi i proto, že jsem to dlouho odkládala. Musím to napravit. :-) Mám na to ještě týden...to zvládnu.

Důležité je mít stále na paměti cíl a pomalu k němu postupovat. Nevzdávat se. Vytrvat. A taky je důležité: nepřepálit začátek. :-)

Tento článek mě dnes zaujal. A to natolik, že už asi dvě hodiny přemýšlím, co jsou mé nejlepší šaty do kostela. :-) Bude to chtít reorganizaci a doplnění šatníku. Ale to už vím, přeci dávno. :-)

Přeji Vám krásnou svatodušní neděli.

K.

Den 6.

Jsem teta!

Dnes má svátek Vladimír a narodil se malý Danielek (cca 15:30)! Jupí, mám obrovskou radost! A zítra nebo v pondělí půjdu na návštěvu. Těším se.

Dnešní den je asi první, kdy si nemyslím, že mi někdo zavolá z práce a že se tam brzy vrátím. Ještě mi nedošlo, že už tam nepracuji, ale už nejsem nervózni, že mi někdo zavolá, že musím přijít hned teď. :-)

• Dnes jsem vstala v 7:30  
• hlídání Kristýnky se nekonalo, neboť byla změna plánu viz výše. :-)
• Deku pro Danielka jsem nestihla, nevadí, doděláme teď. :-) 
• Dnes jsem dožehlila zbytek prádla, který na mě čekal dlouho (některé kousky i půl roku) :-) Jupí, jest hotovo
• Vyrobila jsem dnes své první vakuovné "maso" či "salámy" (rozuměj, použila jsem poprvé v životě vaukovací pytle na oblečení) a je to skvělé! To je panečku vynález.
• Připila jsem si na zdraví Danielka meruňkovicí
• Začala jsem i uklízet mejl, už jenom 166 nepřečtených a konečně řeším aktivně tábor.
• Vivat tiskárně štítků - díky ní začíná být naše domácnost přehlednější a má hlava prázdnější - nemusím si toho tolik pamatovat. A i okolí může být samostatnější. :-)
• U Vyprávěj a Kousku nebe se dobře žehlí i pracuje - ale dnes už mám v hlavě obrovský kus nebe. A Vyprávěj mě už také nebaví. :-)Tak zase zítra...:-)

Dobrou noc.

K. 

Den 5.

• dnes jsem si konečně vyzvedla etiketky pro DOUPĚ 
• douklízela jsem a doštítkovala špajzu - ještě to není dokonalé - chybí mi ještě dózy (cca 5) :-)
• háčkuji deku, snad to pro toho Danielka stihnu, než se narodí. Snad mi dá ještě týden
• Fifi začal úspěšně veletrh a já budu zítra hlídat celý den Kristýnku, těším se. :-)
• Milý má dovolenou a píše komentář

Nutně si potřebuji  koupit tašku na kolečkách, už mě nebaví tahat nákup v ruce či na rameni. Jsem žena a ne náklaďák. :-)

K. 

Den 4.

• ode dneška mám trvalé bydliště v Brně. Po čtyřech letech. :-)  Úu, už jsem velká holka. Je to zvláštní pocit, nemít na občance adresu, kterou tam mám odjakživa. :-)

Den 3.

Dobrý den, ahoj!

Zdravím vás všechny ze své "dovolené". V tuto chvíli jsem již třetí den, když nebudu počítat pátek NV (náhradní volno) doma na dovolené, po svém odchodu z práce. Stále jsem ještě zaměstnanec E., ale už se tam nevrátím. :-) Alespoň ne, pro tuto chvíli a tento rok a myslím, že ani příští rok.

V hlavě mi běží nápad, že si udělám takový blogový seriál o tom, jak jsem trávila svou dovolenou a taky mě dosti zajímá jak dlouhá bude co na ni všechno zvládnu. Jsem tvor stydlivý, a proto, že vím, že můj blog čte několik lidí, tak jsem s tímto nápadem váhala. Ale...chci to pro sebe a tak to tady budu vkládat. :-) Uvidíme, jak to dopadne.

---

Plány:

- udržet si pracovní rytmus - vstávání a spaní - zatím se mi to celkem daří. V pondělí v 8:00, v úterý 9:30 (tak to je pozdě) :-) a dnes v 7:30 (značka ideál).
- nerozpliznout si den počítačem a prokrastinací
- věnovat se Terapii domova - tu miluji a jsem na ni čím dál tím víc závislá (ikdyž ji nedodržuji přesně, ale teď bych chtěla). Díky tomuto blogu zažívám pocit blaha, když mám v 11 dopoledne vyprané prádlo a vím, co ten den budu ještě uklízet. Báječné. V tuto chvíli mám již i uvařený oběd a umyté nádobí (ehm, to mělo být už večer. :-)) Ale tyto báječné pocity jsem před rokem a půl nezažívala, neuměla jsem si udělat řád, neměla jsem srovnání s tím, jaké to je v pracovním procesu a jak si toho volna vážit a jak jej smysluplně naplnit.

Vidím to ještě na tak dva dny včetně dneška pilného uklízení a pak už jen udržovací práce a bude u nás jak v klícce a bude i čas na projekty! Těším se, těším.

Plánů bych měla více, ale pro začátek, pro uvědomění si, stačí tyto tři. Jsou hlavní a od nich se vše odvíjí! Důležité je mít režim, chodit včas spát (21:00 max. 22:00) a vstávat do 8:00. Pak to bude všechno klapat a moje tělo načerpá energii, kterou už dlouho nemá a nebo sbírá po troškách. :-)

V tuto chvíli mám mozek i tělo v úsporném režimu, ale s vidinou RESTARTU a NOVÉ ENERGIE.

Jupí, těším se!!

---

Všem vám přeji, ať se Vám daří a příjemný JARNÍ RESTART I VÁM!

---

V rámci týdne respektu k porodu jsem dnes absolvovala přednášku paní Laďky Ryšavé: O čem je normální porod aneb od prožitku k bolesti, od bolesti k prožitku.
Zajímavá přednáška, která mě především utvrdila v mém přesvědčení. "Festival" trvá do konce týdne. Ještě se snad na něco dostanu. :-) Toto téma mě velice zajímá a obohacuje, možná je to první krok k... :-)


K.

Poslední den v práci.

Zítra.

Jsem zvědavá...čeká mě můj první poslední den v práci. Jsem zvědavá, co to v pátek udělá s mým tělem, s mým myšlením, s elánem, mými plány. Těším se a současně jsem v čekání a ve strachu. Tak uvidíme.

Snad to všechno klapne!

Dobrou noc!

Krista 

Kdo jsem a co umím?

A co v tuto chvíli chci? A co je můj cíl? 

Jo, kdybych to já věděla. 

Mám pocit, že jsem si vzala na sebe věci, které nechci, nemám na ně sílu, nejdou mi...Co s tím teď? Jak z toho ven?

Asi se půjdu vyspat. 

Krista 

Mé radosti

posledních dní. :-)
---

 

Zase sem o kousek blíže k zorganizované domácnosti a pořádku na stole! Hurá, hurá! Velice mě to těší. Teď už zbývá se pustit do tvorby a obchod může začít. :-)

Přeji Vám krásnou neděli!

Krista +

Moje velikonoce s Amandou a Hankou

Dnes jsme si udělaly Velikonoce s holkama z práce. Amanda byla smutná, že neměla Velikonoce a tak jsme si je udělaly společně. Bylo to milé a příjemné.
Hledání vajíček a sladkostí podle německé tradice se mi velmi líbí a bavilo mě. :-)
Amanda neušla ani vyšlehání a daly jsme si na její přání "Slivovice". Byl to hezký den. Díky za ně!

(Nádherný slunečný den a věneček ze sedmikrásek od Amy.)

(Barvily jsme ...

a hledaly jsme. :-))

 

Krista 

Práce se nesmí stát hlavním životním cílem...

...neboť člověk, velice rychle vyhoří! Alespoň to si dnes myslím já! Určitě je důležité, aby člověka práce bavila a těšil se do ní, ale nesmí být jeho hlavní náplní. Je to velice zrádné. Žel, jsem se do toho zrádného kruhu chytila. Nicméně, včíera a dnes jsem postupně nadřízeným oznámila, že chci z práce odejít a podávám výpověď. 

Taky jsem dnes byla poprvé s Janou v gymnastice. Báječné. A po roce práce s dětmi a po čtyřech práce s dětmi taková, která mě naplnila. Skvělé. Zkusím chodit do gymnastiky pravidelněji. A potom do posilovny, pak na vínko. Skvělý to večer. 

Udělala jsem za rok v E. spoustu chyb. Upla jsem se na práci, přestala jsem mít vlastní koníčky, chodila jsem jenom práce, domů, práce. A to je dosti vyčerpávající. 

Zkusím to ode dneška změnit, začít chodit do gymnastiky, více dělat co chci a třeba zvládnu být v E. i do konce srpna, než mi skončí smlouva. Uvidím.

Život je vážně složitej. 

Nechce se mi být součástí stáda...a mít ohnutá záda, ale ono mi asi nic jiného nezbývá. :-(

Nenechte se zdeptat a ohnout do nepříjemných tvarů! 

Krista 

Přízrak viděti

...

Dnes jsem v šalině viděla holčičku, které jsem v říjnu "dávala" první pomoc při srážce s autem. Je to jako vidět přízrak a zázrak v jednom!

Už dva týdny vím, že Rozárka je v pořádku, ale vidět ji! To je něco nepopsatelného. Mráz mi běhal po zádech.

Bože děkuji Ti za dnešní setkáni. A také Ti děkuji za to, že R. je v pořádku a žije běžný život.
Prosím Tě o její ochranu, i její rodinu opatruj.
Díky Ti Pane! Amen.

***K*

Alexandra Koláčková

Tyhle sochy se mi líbí. Veselé, barevné, dynamické, hravé, nápadité a relistické. To mám ráda.

Až pojedeme na výlet do HK za přáteli, musím se na ně jít podívat. :-)

Rozveselily mě. :-)

A tenhle slon se mi taky líbí.

Zajímavá tvorba, na kterou jsem dnes narazila u evulekotule. Většina soch je na mne moc divoká, zvlášťě zvířata, která mají velké oči, zuby, masky. Ale když jsou sochy realistické, tak se mi to líbí. Jako ti panáčci na horním obrázku. Ti mě přímo lákají si jít hrát, dělat mosty, přemety, roznožky, kotouly. :-) Ti jsou velice povedení!!! Potom se mi líbí i máma a táta. Ti jsou taky povedení. :-) Nápadité.

Krista

A zase...

... jsem v posteli!

---

Do práce jsem chodila 14 dní a už zase jsem v posteli. Od minulého čtvrtku se snažím nemoc rozchodit. Trochu to pomohlo, ale dneska jsem zase vymletá.
Nemohu si pomoci, ale tento svůj stav přikládám, především, ke svému psychickému rozpoložení. Totální vyšťavení z práce! Plus se přidá něco soukromého (třeba to, že Milý píše už měsíc intenzivně komentář, chodí do práce a teď je 14 dní nemocný), co by se za mého zdravého psychického rozpoložení dalo zvládnout, ale teď prostě nedá. Drtímě to. Ne nadarmo se říká, že fyzické zdraví je propojeno s psychikou. Asi začnu hledat novou práci... Ach jo, když já tam mám tu svou J. v kuchyni a A. co já budu dělat?

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nosál_červený

A určitě začnu sportovat! Včera jsem byla bruslit a byl to tak skvělý relax! (Jo, neměla jsem, byla jsem nachlazená, ale stejně mě to skolilo z psychiky) Musím začít dělat něco fyzicky, neboť mi z toho jinak přeskočí. A jak mám ráda zimu, tak už se těším na slunce a jaro! (Neboť zima u nás v Brně, není zima, ale smutný betonov). K zimě patří sníh a ten tady není! :-(

---
V pondělí do práce ještě musím, alespoň na dobu nezbytně nutnou. Musím odevzdat papíry, co jsem si vzala domů. Největší má chyba v profesním životě, BRÁT SI PRÁCI DOMŮ!  TO NIKDY NEDĚLEJTE! A zvlášťě když se pssychicky cítíte jak po boji. Totálně na dně, že stačí málo a rozsypete se jak domeček z karet.

Stejně jsem na ty papíry ještě nesáhla a při pohledu na můj batoh mi je zle a otvírá se mi kudla v kapse. Konec! Musím najít novou práci! A to takovou, která odpovídá mému vzdělání. Nebo půjdu prodávat maso do masny.  A splní se mi tak můj osobní sen. :-) Jenže nevím, jestli tam po chvíli nenarazím na stejný problém, jako v dosavadní práci - a to, že jsem na svou pozici příliš vzdělaná a zaobírám se tím, čím nemám i když mi lidi dávají příležitosti. No, co už. Další životní zkušenost do mého životního ranečku. :-)

Opět na řece Hudson. Ale pan Nosál se nevzdá! Ne! A i tu bundu si nechá opravit a ještě si k tomu koupí novou, aby mu netáhlo na záda! :-)

How!

K.

Na splíny a chmury

...nejlepší je něco sladkého!

A nejlépe vlastnoručně upečeného. Mňam. :-)

---

Od té doby (leden 2015), co provozuji Terapii domova, mám i čas a chuť na pečení, zvelebování domova a dokonce si to i užívám. Terapie domova je i terapií mé duše! Juhů.

---

Dnes mě tento týden nějak doběhl! Byl to velice náročný týden, opravdu! O detailech možná později, asi se z toho budu potřebovat vypsat a možná taky ne. Uvidíme. Každopádně, i když dnes má být můj první dynamický den, tak mé psychycké síly byly na bodu mrazu, místama i hluboko v propasti. A když u mne nefunguje hlava, tak často ani nefunguje tělo. Prostě průda, nuda, hysterie! A to jsem měla takovou radost, že jsem vstala v 8 ráno a obědová polévka byla uvařená už v deset.

Musela jsem si udělat něco dobrého abych doplnila hladinu cukru! Povedlo se! Ten nejlepší a nejrychlejší koláč pro dnešní den. Koláč francouzské mámy podle Hany Michopulu. Lahoda a hlavně mnoho cukru, i přesto, že je půst. :-) Prostě, dnes jsem jej potřebovala!

Tělo i hlava se musejí poslouchat, jinak nás doběhnou a sejmou, ikdyž se nám to nelíbí, lepší je poslechnout, jinak může být i hůř. Což se mi dnes potvrdilo. :-)

Přeji Vám krásný den a především radostný a případně si dejte taky něco dobrého. To zabírá!

Krista

(7. den)

Postní výzva.

Přejeme vám, ať z toho máte radost a přiblíží vás to skutečně blíž ke Kristu.A ještě nabízíme pár praktických tipů, jak na to.
EVANGELIA - jako vhodné se nám zdá každý den nejen přečíst, ale také chvilku promeditovat či se pomodlit s úryvkem evangelia. Doporučujeme liturgická čtení - odkazy na celou postní dobu níže. Je možné si také vzít jako výzvu přečíst jedno evangelium v kuse - dní je 46 s nedělemi a bez Bílé soboty (tehdy se neslaví liturgie, ale stejně si můžete něco přečíst, pokud chcete) - fajn může být např. Markovo evangelium - má 21 kapitol, tudíž zhruba půlku kapitoly na den. Určitě vám pomůže, když si na to uděláte ve svém dni určitý stejný čas. A také doporučujeme číst čtení sami a v tichu, i když ho ten den třeba už uslyšíte na mši sv. Emotikona wink

NEDĚLE - napadlo nás, dát ji bez Facebooku, ale můžete třeba ten den vůbec nezapínat internet nebo celý počítač, ale také třeba televizi, mobil.... Záleží na to na každé z vás. Chtěli bychom vás hlavně inspirovat ke slavení neděle. K tomu patří dostatečný odpočinek od toho, čemu se věnujete po celý týden, ale také více prostoru pro Boha - třeba delší modlitbu, čtení Písma (třeba i jiné části než evangelia) či nějaké duchovní knížky. V neposlední řadě je to také prostor pro čas s blízkými, rodinou, přáteli... Můžete uspořádat nějakou rodinnou či přátelskou návštěvu, zahrát si společně hru, nebo si popovídat. Přejeme vám, ať si zkrátka tyto neděle - které se zvlášť v postní době tak vymykají svou nepostní slavnostní atmosférou - užijete!

18.2. Mt 6,1-6.16-18
19.2. Lk 9,22-25
20.2. Mt 9,14-15
21.2. Lk 5,27-32 - pravidelně se modlit a číst Evangelium je povzbuzující a      očisťující.
22.2 Mk 1,12-15
23.2. Mt 25,31-46
24.2. Mt 6,7-15
25.2. Lk 11,29-32
26.2. Mt 7,7-12
27.2. Mt 5,20-26
28.2. Mt 5,43-48
1.3. Mk 9,2-10
2.3. Lk 6,36-38
3.3. Mt 23,1-12
4.3. Mt 20,17-28
5.3. Lk 16,19-31
6.3. Mt 21,33-43.45-46
7.3. Lk 15,1-3.11-32
8.3. Jan 2,13-25
9.3. Lk 4,24-30
10.3. Mt 18,21-35
11.3. Mt 5,17-19
12.3. Lk 11,14-23
13.3. Mk 12,28b-34
14.3. Lk 18,9-14
15.3. Jan 3,14-21
16.3. Jan 4,43-54
17.3. Jan 5,1-3a.5-16
18.3. Jan 5,17-30
19.3. Mt 1,16.18-21.24a
20.3. Jan 7,1-2.10.25-30
21.3. Jan 7,40-53
22.3. Jan 12,20-33
23.3. Jan 8,1-11
24.3. Jan 8,21-30
25.3. Lk 1,26-38
26.3. Jan 8,51-59
27.3. Jan 10,31-42
28.3. Jan 11,45-56
29.3. Mk 14,1-15,47
30.3. Jan 12,1-11
31.3. Jan 13,21-33.36-38
1.4. Mt 26,14-25
2.4. Jan 13,1-15
3.4. Jan 18,1-19,42
4.4. (bílá sobota)
5.4. Jan 20,1-9

(z facebooku Vsetínské mládeže).

Jdu do toho. Jdu na poušť a věřím, že mě obohatí a vydržím na ni celých 40 dní.

Krista 

Ať žije antiprokrastinační den

a Terapie domova!

Dnes zabalen a na poštu připraven balík - vánoční dárek. Ehm, ehm...(stydím se).

A jako bonus: na fotce, uklizený stůl. Který držím už tři dny. Můj Milý poznamenal, že to vypadá, jakobych se odstěhovala. :-)


K.

Mí noví kámoši...

a nový začátek!


---

Návštěva dentální hygienistky.

Otázka pro vás: "Jak dlouho se mají zuby čistit?"



K. 

Krista se učí malovat!

Jupí! Splnil se mi dlouholetý sen - umět namalovat proporčně správně obličej.

Díky Soně a jejímu blogu to ode dneška umím. Juch. Soňo, díky Vám.

---

Začátkem ledna jsem si koupila nové pastelky od KOH - I - NOOR - Magic colours. Od té chvíle, co jsem s nimi malovala u malé Kristýnky, jsem unešená a cosi se ve mne probudilo a já prostě maluji a maluji. Skoro každý den nějakou skicu. Neumím to, učím se to, ale tak moc mě to naplňuje. A dnes jsem poprvé nakreslila obličej, který nevypadá jak zrůdička a dokázala jsem to zopakovat sedmkrát za sebou. Je to báječné! Jupí, jsem nadšená. Musím si ještě koupit nové pořádné jednobarevné pastelky a obrázky ožijí barvami. Těším se na to!

Vždyť můj děda byl malíř, nesmím mu udělat ostudu!

 "Dědo, já to všechno doženu a vybavím si vše, co jsi mě učil! Slibuji!"

(Podobnost prvních portrétů s mou "učitelkou" je viditelná. Ale věřím, že si časem najdu svůj rukopis, brzy.):-)

(Foceno na mobil, za umělého světla a vloženo v počítači, který nemá možnost upravovat fotky - ořezat atd. Ale radost je i tak veliká.)

Vida...

...já umím kreslit. :-)

---

Tak si kreslím logo pro lišky. 

Poprvé se mi povedla namalovat taková liška, jakou nosím v hlavě! Tak snaD se mi ji povede i dostat důstojně do počítače a pak do tisku. A i na štítky...

Variant loga vzniklo mnoho...jen teď se rozhodnout, které je to nejlepší.
Mám hned několik favoritů. Musím si to nechat uležet. :-)

Ale máte se na co těšit, to určitě. Neboť já jsem na sebe náležitě pyšná a určitě se fotkama pochlubím. Jsem pyšná, že jsem překonala své malé sebevědomí, vzala jsem tužku a šla jsem kreslit. A jsem nadšená! Pokud máte stejný problém, že si nevěříte. Holky, věřte si. A zkuste to. Na chvíli a když to nepůjde, tak půjdete od toho pryč! Držím vám palce, ať vám jde překonávat vaše sebevědomí a stereotypy myšlení.

(Moje milovaná liška! Konečně se mi povedla!)

(Foceno na mobil, za umělého světla a vloženo v počítači, který nemá možnost upravovat fotky - ořezat atd. Ale radost je i tak veliká.)

Kreslení zdar!

K.

P.S. : Liška s klubíčkem na Fléru je od Ulitky, ne moje. :-)

Debordelizací kupředu!

Moje Milé a moji Milí, 


jestli jste začali uklízet postupnými kroky byt, stejně jako já. A nebo si každý den (či obden) lámete hlavu, jak udržet domácnost krásnou a čistou jako z filmu? Tak vám radím debordelizací kupředu! A chci vás podpřit v tom, ať vytrváte. Stačí 15minut denně a je to do týdne poznat! Takže ženy, nevzdávejme se!

Mi se taky každý den nechce...Jsou dny, kdy bych uklízela i dvě hodiny v kuse a dny kdy se mi nechce vůbec. Zkušenost je však taková, že se vyplatí ve všech dnech dodržovat 15 minut a úspěch se postupně dostaví. Minutka na vaření je teď mým nejbližším přítelem! :-) Oblibte si ji taky! Vřele doporučuji.


Mým denním čtivem je i tento blog: http://www.terapiedomova.blogspot.cz/ žene mne kupředu. A jsem moc ráda, že jsem jej našla právě teď.

Díky terapii mám "novou" pračku, "novou" ledničku, kliky a zrcadla se mi lesknou. A postupně se i vyklízí prostor.

Chce to čas. Když jsem dnes začala uklízet noviny a magazíny na ledničce, tak při pohledu na data, ze kterých noviny jsou, mi došlo, že ten bordel se tam nevytvořil za den, dva, tři, ale za rok!!!!! A tudíž jej taky v klidu neuklidím za 15 minut či jeden horlivý úklid. Prostě, to chce systém a čas.

Nebojte se toho a pojďte do toho taky. Když se vám něco nedaří jeden den, tak to zkusíte druhý, či třetí. Postupně. Je to výzva a dělám to taky. Různě si úkoly posouvám a zatím mě to baví. A věřím, že s přibývajícím pořádkme mě to bude bavit ještě víc. Dělá to tak nějak dobře na duši.

Tak s chutí do toho!

(ilustrační foto z googlu)

 
 
Krista 

V novém roce

Dobrý den v novém roce!

Zdravím vás všechny a vítám vás. Věřím, že se tady budu vyskytovat častěji a budu vás svými příspěvky těšit a zpříjemňovat den. A i sama sobě, především. :-)

Včera jsem díky Evuli objevila novou stránku. 

Skvělou stránku! Již od začátku prosince dělám dobrovolně debordelizaci bytu. Možná už od poloviny listopadu. A je to velice osvobozující pocit a skvělý. Myslím, že konečně jsem se našla v tom, jak chci aby naše dománoct vypadala. Takže blog Terapie domova se mi teď velice hodí. Fly lady jsem už objevila před třemi lety, a zase na ni zapomněla. Neboť tenkrát to nebylo nic pro mne, ale teď, teď si myslím, že je to ta správná ispirace pro mne! Sama žasnu nad tím, že bych mohla mít dva dny volna bez úklidu. Jak báječné, až mi to přijde neuvěřitelné a přitom je to tak jednoduché. Koukněte na to samy/i! :-)

Terapie domova

Ať se vám daří.

A přeji vám vše dobré v novém roce. Hlavně radost a Boží požehnání.

Krista +