Prohrabuji se mejlem a našla jsem svatební proslov, který měl náš svědek (od Milého) na našem svatebním obědě. Tolik se mi líbí, že se o něj s vámi podělím. :-)
-------------------
Dovolte mi pronést pár slov, kamaráda a nakonec i svědka.
Jsem rád S. a K., že jsem Vas mohl poznat na začátku Vaseho vztahu - od prvního tábora, na kterém jste byli spolu, díky kterému se teď vlastně berete :-). Pozoroval jsem jak Vaše láska k sobě navzájem stále rostla, až nakonec jsem dostal tu čest a důvěru doprovodit Vás do začátku Vašeho manželství.
Začal jsem tušit, že mezi Vámi vzkvetá ta pravá láska, když jsi jel za Kristou do Finska a zdržel se tam nečekaně o jeden týden déle - prý kvůli nějaké vybuchlé sopce :-)
Tak ať je Vaše láska stejně žhavá, jak ta láva, ale ať neuhasne v popel a vzejdou z ní plody! :-)
D. a V.
------------------
Tato slova nás potěšila a rozesmála. Nejvíce asi poznámka o zdržení kvůli (prý) vybuchlé sopce. :-) Jenže ona ta sopka vážně tehda vybuchla a nemohlo se létat. Jistě si všichni ještě na to pamatujete. Není tomu zas tak dlouho (duben 2010).
Mějte se krásně a já šupajdím na oběd a pak do "práce" .
Krista