Háčkovaná srdíčka

V mé nyní milované barvě, fialkové. :-) A mé první a určitě né poslední.

_________________________________________________________________________________

Srdíčka jsem háčkovala podle tohoto návodu a odkaz jsem našla u Marvael. Návod je velmi jednoduchý a srozumitelný. Člověk vůbec nemusí rozumět anglicky, stačí se koukat a jde to samo. :-) Jsou tam i návody na kytičky a mnohé další, které jsem ještě nestihla prozkoumat. Takže, pokud jste také tvorové tvořiví a háčkovací, tak neváhejte se juknout. Určitě to stojí za to. :-)

Přeji vám, ať vám jde vaše práce a tvoření hezky od ruky.

Krista :-) Žíža

Nové úlovky ze sekáče

Možná by se dalo říci, že moje "první" pořádné a levné, ze kterých mám opravdu velkou radost. A ještě k tomu ve fialové barvě, kterou teď mám velice v oblibě a krášlím si s ní dny.
____________________________________________________________________________

 Ještě nejsou vyžehlené a připravené na výlet ven. Ale brzy budou a já se už tááák těším. Zrovna si velebí ve vodní lázni v pračce :-). Takže věřím, že brzy v nich vyrazím a i to sluníčko přivolám, i když dnes je venku nevlídno, neboť tady znova sněžilo.
 Avšak v neděli jsme viděli  přilétat husy a to mě hřeje u srdce a naděje na brzké jaro tak neusíná.

Hurááá. :-)

Mějte krásný den!

Krista - Žíža

Z postní duchovní obnovy

 O víkendu 24. - 26. 2. 2012 jsme byli s našim společenstvím mladých v Kuřimské Nové Vsi na mini duchovní postní obnově. Sešlo se nás celkem 7, včetně našeho otce.

_______________________________________________________________________________

Pátek

Když jsme dorazili na faru v Kuřimské Nové Vsi, tak jsme náš společný víkend zahájili modlitbou bolestného růžence a pak náš společný večer pokračoval v přátelském duchu. Během večera jsme si zazpívali několik oblíbených písní a na konec jsme si zahráli Carcassone. Nikdy jsem tuto hru nehrála v takovém množství lidí, bylo to o to více zajímavější a člověk musel volit jinou strategii hry. :-)

Večer jsme zakončili společnou večerní modlitbou a tím i zahájili SILENSIUM, hlavní bod naší víkendovky...Proto jsme tu přijeli, abychom jsme se ztišili a nejen na venek, ale především vnitřně a měli jsme možnost rozjímat...

Sobota

"Pouhým abstraktním přemýšlním o Bohu se nikdo nestane náboženským. Podobně jako bankovní úředník, který celý den počítá peníze také pouhým počítáním nezbohatne.

Rozjímat o Kristových slovech znamená naopak přivlastnit si je tak, aby se staly životní zkušeností, aby to byla živá slova, jimiž k nám mluví Kristus a my mu odpovídáme."  (T. Špidlík, Slyšet Boha v ranním vánku, s. 88)

Neděle

V neděli ráno jsme opustili faru. A dříve než jsme zamířili směr naše město, tak jsme zamířili na vlak do Níhova a odtamtud jsme dojeli do Tišnova, odkud jsme si zašli do Předklášteří do Porta Coeli (Brána nebes) na mši a poté i naprohlídku kostela a některých přístupných částí kláštera (Křížová chodba, Rajská zahrada, Kapitulní síň). Porta Coeli je nádherný cisterciácký klášter, který byl založen ve 13. století. V dnešní době je také pouze jediným funkčním ženským klášterem v ČR, žijí zde 4 řádové sestry ( cesta povolání do cisterciáckého kláštera). Mužské cisterciácké kláštery jsou v naší zemi 3.

(fotografie Porta Coeli jsou z Wikipedie a odtud)

A na samotný závěr naší víkendovky jsme si ještě prošli pár zákoutí Tišnova a pak jsme se odebrali na vlak směr naše město, odkud jsme vyjeli. :-)

Mějte se krásně.

K. 

Z neděle

V neděli 12. 2.  jsme byli na výletě. Původně jsme chtěli jít s Milým bruslit, ale tak nějak jsme pro něj nesehnali brusle. Neměl vlastní a tak jsme je chtěli rovnou koupit, ale zřejmě celé město (a to nebydlíme zrovna v nejmenším městě) si řeklo, že se pojede projet na bruslích a všechny lední brusle byly vyprodány. No, tak dětské tam nějaké byly, ale pánské velikosti skoro žádné. Takže jsme si to místo na led namířili na pěší na Obřanský hrad. Přibrali jsme do party i kamaráda, vzali flašku termosky a vyrazili vstříc zážitkům. A bylo krásně.

Hradní nádrž na vodu.

Nejvíce se mi líbilo, že i tady se dá najít kousek přírody. Po cestě jsme našli krásné místo s ptačími krmítky a se spooooustou ptáčků. Napočítali jsme pět druhů: sýkora koňadra, brhlík, strakapoud, sýkora modřinka a na ten pátý druh si nevzpomenu (možná to byla sýkorka uhehlníček).  Snažila jsem se je vyfotit, ale foťák, respektive baterka, v tom mrazu stávkovali. Takže asi po 20 minutách snažení vyfocení těch "vzácných" druhů ptáčků, jsem vyfotila ten nejobyčejnější...sýkoru modřinku. :-) Avšak i tak mám velkou radost, neboť ještě nikdy se mi nepovedlo vyfotit ptáčka, pokud tedy pominu holuba. :-) 

***

A doma jsme si dali sladkou tečku na závěr.

Krásně bylo. Už se těším na další! :-)

K.