Čerstvé, rychlé s sebou...

 aneb: "Mám chuť Ti něco koupit."
 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Etiketka na salátu zcela vystihuje dnešní hodinové setkání s mým T., který projížděl našim městem směr své město. Děkuji za tu hodinu, děkuji za setkání, které bylo milé, čerstvé (v 9:00 ráno, shon lidí do práce utichl a ve městě bylo liduprázdno) a líbilo se mi, že následovalo velice krátce po našem předchozím setkání u babičky. To mě asi ze všeho nejvíce těší. Vidina lepších zítřků. Stahujeme půlroční, roční intervaly. No, teď možná čtvrtletní. :-) Chápu však, že je to náročné ( i z mé strany) cestovat a potkávat se. Že to nedožene "ztracený" čas, ale že to přináší pěkné teď a tady. Alespoň v to věřím a doufám na budoucí časy. :-)

Za tu hodinu se nám povedlo koupit aj boty pro mně! Polobotky, co sháním už tak dva roky. Občas více intenzivně, občas méně. Však to určitě znáte samy/i. :-) Když člověk plánuje, co všechno dnes v obchodě pořídí, tak nepořídí nic. A když neplánuje a prolítává, nakoupí toho nejvíc. To je prostě zákon. :-)

Juch.

" Snad si brzy nenabiju kokos, při pádu z výšin nadzemských". :-)

K.*

P. S.: Přeji i vám krásné čerstvé dny s vašimi blízkými i přespolními. :-)

Tralálá

Krása, má nejlepší kamarádka čeká miminko! Tralálá, tancovala Žížala. :-)

Je to asi deset minut, co jsem se to dozvěděla, přes mejl, neboť bydlíme každá jinde. Mám z této noviny obrovskou radost a jsem z ní dočista na měkko. Myslím, že i narození jejich malého špuntíka budu prožívat jako vlastní. No co už, jsem už taková a mám ji tuze ráda.

A víte, že jsem od vánoc měla takové tušení, že z náší kamarádské vdané trojky, bude právě ona ta první maminka? A poslední týdny to sílilo a sílilo a ona je to pravda! Asi jsme na sebe nějak napojené, či co. Je to krása.

Všechno se to kolem nás pěkně množí a my si můžeme hrát na tetičku a na strýčka. :-) Jen se občas obávám, že jestli se všichni okolo nás budou tak rychle rozrůstat a my nic, tak začnu z toho být více nervozní než jsem. A možná i závistivá, i když toto má povaha není. Uf, uvidíme. V posledních měsících (hlavně poslední dva) se mnou hormony cloumají, takže jednou jsem na hoře a jednou dole. Ono však, to asi nikdy nebylo lepší, jen jsem to tak nevnímala. Avšak poslední měsíc jsem dosti často na měkko. To asi ty vánoce a škola dohromady. :-) A ty veškeré novinky, a že jich není málo. Za poslední měsíc to už jsou třetí přátelé, kteří čekají přírustek do rodiny.

 Jojojo, je to na tom světě zajímavé.

Uf, uf,....nevím, jestli mám se smát, brečet, skákat radostí, schovat se pod stůl a tam vstřebat své pocity a nebo jednoduše pokračovat v učení na zítřejší zkoušku. :-)

No, taková jsem prostě já.

Mějte krásný nedělní večer.

S pozdravem

K. 

Jednou si jej upeču

Tak myslím, že právě dnešním dnem jsem se zase posunula o kousek blíže svému snu - upéct si vlastní domácí chleba. A péct jej vícekrát než jednou. Dokonce už mám i zákaznici :-), když se mi to povede péct. A já si od ní na oplátku budu brát domácí vajíčka.
Juch.
Dneska jsem totiž důkladněji prozkoumala, díky Calenndule, blog pana Cuketky a  zjistila jsem, že nepotřebuji pro pečení speciální formy a že kvásek, pro začátek, mohu sehnat pomocí kváskové mapy. Juch, to je radosti na starém bělidle. To se mi líbí. :-) Tak ještě překonat svou lenóru, která na mě vždycky sedne každé ráno a odejde až tak v pět odpoledne, kdy už je člověk znaven tím nic neděláním a na všechny velké činnosti je už pozdě. Takže kupředu levá! :-)

Jinak dnes jsem se pustila do pletení baretu, podle návodu na http://www.rooster-hill.blogspot.cz/2011/12/zivot-je-ka-baret.html , už mám polovinu základní placky, takže to vidím, že příští týden, doufám, vyrazím v nové pokrývce hlavy. :-) Těším se, těším.

A teď moji milí si jdu pro svetr a pustím se tedy do mé milované (fuj), diplomky. :-) No, ale říká se s chutí do toho a půl je hotovo. Třeba nebudu muset prodlužovat. I když, to bych asi do pondělí musela napsat tak 10 stran, což nadějně vůbec nevidím.

Já už jsem ztratila veškerou motivaci studovat, hlavně psát diplomovou práci.

Mňam, ale stejně se olizuji a myslím na čerstvý chlebíček z naší trouby. Jen doufám, že jej v té naší skvělé plynové troubě někdy upeču a nepřipálím.

Chlebu zdar a diplomce Nazdar!

Krásný voňavý víkend, vám přeji.

K. :-*

Můj první

Můj první háčkovaný medvídek. Juch! Včera dokončen. Při jeho sešívání a háčkování posledních končetin jsme shlédli, spolu s Milým, 4 díly Zdivočelé země a předtím poslechli jeden díl rozhladového pořadu studio STOP. Paráda. Skvělý odpočinek, s nohama na židli a s háčkem v ruce. To se mi vážně líbí. :-)

Jinak medvěd jméno nemá, včera jsem mu říkala Lesněnka, Víla, Růženka. Snad jen vím, že je to holka. :-) A líbí se mým motýlům. Mým skvělým sponkám do vlasů. No, tak asi tak. Prostě, přivítejte mezi námi medvídka Lesněnku..., co možná bude mít ještě jiné jméno. Ale je prostě Žížaly! :-) A ta je na něj náležitě pyšná, jako na každou svou první novou věc, vytvořenou vlastníma rukama.

Juchuchůůůůůů, tralalá, tancovala Žížala. :-)

Jinak méďa měří od konečku ouška až po patu 20 cm. A já už nemusím konečně závidět nádherné medvědy, co mají děti od Markéty. :-) Markét, díky za skvělý nápad, uháčkovat si medvěda!

Ž. K.

P. S.: Návod najde te zde.