Tento rok byl velice náročným rokem. Byl výživný na zážitky, cestování, mnoho změn se v něm událo, mnoho. Byl plný učení se přijmout situace a život, jak prostě je a jde. Místama fakt fičák. Když si na to vzpomenu, tak se mi dělá mdlo a říkám si, jak jsme to dokázali unést a ustát. Dostala jsem se na dno (fyzických a psychických sil). Můj pověstný optimismus mizí někde v dáli (pápá)....ale já ho snad, díky Boží pomoci a blízkosti, zase dohoním a chytím. :-)
Říjen 2014 - Leden 2015 - polovina září - "přijímáme" diagnózu, vyšetření, operace, rekonvalescence.
Září 2014-Únor 2015-polovina září - chystáme tábor, promýšlíme, organizujeme, píšeme mejly, hodiny telefonujeme, skypujeme, taktizujeme, nakonec uskutečníme tábor, pak se "naposledy" sejdeme jako všichni vedoucí, doděláme účetnictví a padáme na hubu. :-) (Tento "projekt" nás vyčerpal ze všeho nejvíce. Teď je na čase se věnovat vlastním přáním a manželství.
V březnu dávám výpověď z práce a v polovině května odcházím.
S. v lednu oznamuje svůj odchod v práci taktéž = katastrofa na obzoru a několik měsíců totálního vypětí.
Od června do poloviny října nám dělali novou střechu a nádstavbu. Neskutečný nepořádek všude, zateklo nám domů, hluk, prach, vedro, smrad...ÁÁÁÁ...
V září jsem zanechala Mgr. studia! Jsem šťastná, konečně jsem se rozhodla! Možná je to škoda, ale pro mě tudy cesta nevede. Alespoň ne, teď.
V září (tři dny po návratu z tábora), najíždíme do Ikey, Sconta a jiných podobných obchoďáků a nakupujeme nábytek do kanceláře. Ještě že máme přátelé a našeho Čuníka, neboť bychom to nezvládli. Od září, tak do poloviny listopadu jsem jenom jezdila autem a nakupovala věci. Připadala jsem si jako žena náklaďák. :-) Člověk ani netuší, co vše musí zařídit - úplně vše - od kancelářské sponky přes jar až po kopírku. :-)
Od října prožíváme s kamarádkou odchod jejího manžela. V říjnu odešel z domu a v prosinci jsme se s ním naposledy rozloučili.
V listopadu jsem doladila nějaké drobnosti a už jsem se mohla pomalu zavrtat do klidné administrativní práce. Začli jsme se pomalu poplácávat po rameni, jak se nám to povedlo rozjet, kam bychom mohli investovat další peníze - jak koupíme další vybavení, notebooky, klávesnice, monitory atd. Jo....byl to báječný plán. Ale přesně začátkem prosince nám to zloději překazili. Vykradli nás! A vzali všechny notebooky (3, včetně osobního Lenova :-() a foťák. :-(. No a hon za věcmi začal znova. V přecpaných a vyprodaných obchoďácích!!! Katastrofa a další vyřizování a papírování!!! V prosinci, kdy člověk neví, kam dřív skočit. Fešáci neodnesli jen náš majetek, ale s ním i náš čas! Tak drahocenný čas. S. 14 hodin v práci, já věčně se šroubovákem v ruce, v obchodech, mezi účty.... No, a pak přišly vytoužené Vánoce!!! 14 dní dovolené - první dovolené v tomto roce!!! Báječné! Tak vytoužená byla a dopadla na výbornou! Jíme, spíme, hrajeme hry, odpočíváme a jsme spolu. To je to nejlepší na co jsem se těšila tak už od června!
Najdou se i pozitivní události. Když se na to podíváme z druhé strany, tak všechny starosti byly spojené s něčím dobrým a přínosným.
- odešli jsme ze starých prací
- založili jsme vlastní firmu
- získali jsme několik nových přátel (viď Agnel?:-)), utužili stará
- NARODIL SE DANIELEK! = stala jsem se tetou na plný úvazek.
- oslavili jsme 80. narozeniny mé babičky
- oslavili jsme 50. narozeniny mého taťky
- oslavili jsme 70. narozeniny mého strejdy Z.
- utužili a obnovili vztahy v rodině
-začátkem listopadu jsem byla na skvělé duchovní obnově (Cursillo), potkala jsem zde úžasné lidi a získala další energii a chuť překonat všechny překážky.
- obnovila jsem dopisní přátelství s U. ( z toho vám velkou radost)
- byli jsme na krásné svatbě našich přátel
- Milý dopsal dva komentáře!
- Udělali nám novou střechu a "patro" navíc. Konečně nám není takové vedro v létě a v zimě zima.
- Přežili jsme obrovská vedra ve zdraví
- zvládli jsme zdravotní komplikace
- přibyl nám nový člen do domácnosti - auto. Díky, tati! Neumím si představit, že bychom auto neměli, nevím, jak bychom to od července všechno zvládali. Fakt ještě jednou moc díky! Byla a je to naše záchrana a posila.
- získala jsem lepší řidičské schopnosti - už umím parkovat do řady!
- natrénovala jsem si nouzové brždění, slalom popředu, slalom pozadu, už vím něco více o smycích a co dělat, když je mé auto dostane. :-)
- zamilovala jsem si řízení auta!
- zanechala jsem školy
- prodala jsem své první náušnice přes Flér.
- začala jsem se připravovat na biřmování
- asi jsme našli naši farnost. Juch!
- začala jsem znovu chodit do skautu! A to vlastně díky tomu, že jsme jeli okouknout tábořiště a potkala jsem tam skauty od nás. :-)
Jo, byl to hutný rok a určitě patří ke mně. :-)
Díky za vše krásné, co jsme mohli zažít a i za vše těžké, co nás více semklo a poposunulo kupředu. Ikdyž, ne vždy se lehce přijímá a říká ANO. To opravdu ne. ("Je však nutné milovat ne protože, ale přestože." - Rob Parsons) A hlavně věřit, že Pán ví a důvěřovat mu. (UF). :-) +
Tak tento rok balím a už si užívám nový rok. S chutí do toho a půl je hotovo! :-)
Krásný den a celý nový rok 2016! Ať je méně náročný než rok 2015.
Krista - Žíža
 |
| Noční nádhera na táboře. Stojí to za to dělat! |
