Ráda bych vám pomohla, ale

mám dilema. :-)
___________________________________________________________

Tato věta mi v hlavě zní už asi tak týden. A z jakého důvodu? Neboť píši, respektive, měla bych psát, esej právě na toto téma. Spíše čtu k této eseji knihu, která nese název:  "Ráda bych vám pomohla, ale... ",  autorem je prof. Libor Musil.. Hm, ale já mám dilema o čem vlastně mám psát. O kterém dilematu sociálního pracovníka mám psát? A stihnu to vůbec?

To jsem celá já, vše na poslední chvíli. Alespoň to vše, které se týká školy. Ach jo, musím se dostat do nějakého řádného řádu! Jinak to tady nedopadne dobře. A nejen ve škole, ale i všude okolo (např. naše domácnost - když já se tak snažím....pomalu, ale jistě. :-) ) Dnes (teda už včera) jsem měla milé setkání na skautské mši, která byla sloužena ku příležitosti  100. výročí českého skautingu, se skautkou Hedvikou. Hedvika má již rodinu a tudíž její rady zkušené ženy v domácnosti se hodí. A velice mě potěšilo, když jsem vlastně zjistila, že to, že nemám vždy dokonale uklizeno, vyžehleno a tak podobné činnosti, které má žena v domácnosti zvládnout, je znak zdravé a "normální" obyčejné ženy! Potěšilo mě to! Ne že bych se z toho, že nezvládám dokonale svou domácnost, přímo hroutila, ale občas si sama pro sebe říkám, kde se stala chyba? Co dělám špatně, že to nevychází? No, možná jsem pouze sama na sebe náročná. :-)  A to se tu ještě nebatolí žádné dítko. Až přijde, tak to bude teprve fičák... To náš domeček budeme rovnou moci nazývat  U tří prasátek. :-) :-) Teď je to pouze u dvou. :-) ( A tak si tady žijem a děláme si z toho srandu. A však jo, sranda musí být i kdyby na chleba nebylo. Jak se říká: " S úsměvem jde všechno líp!"

Tak se jdu usmívat a věřit, že tu esej do zítřejší půlnoci napíšu. Ještě že má pouze 5 stran. :-)

Dobrou noc. A možná pro skřivany dobré ráno. I když, sovy mají teď vlastně taky "den" :-)

K.  Ž.