sobota 10. listopadu 2012

CO JÁ SI S TÍM JENOM POČNU?

Mám dva úhlavní nepřátele.  L E N O S T   a   P R A C H .
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Lenóra a prach. Hm, dneska, ačkoliv jsem nemocná, jsem se pustila, konečně, do utírání prachu. Mám pocit, že ten náš byt ten prach přímo přitahuje a snad i vyrábí dvojtou porci. Jak jen to dělá? Na některých místech pokoje naleznu občas vrstvu prachu, jako ve sklepě. Ehm, ehm.... hm, a to já se tak snažím. No jo no, není každý den posvícení. Avšak konečně jsem si uklidila polici nad stolem, zeje skoro prázdnotou, čistotou a hned se na ni lépe dívá! Už nemám pocit, že toho musím tolik udělat. Když já si za tu zaneprázdněnost můžu i částečně sama. Obkládám se věcma, že je udělám potom, hromádkuji, komínkuji a pak nevím, kudy bych se vyhla, abych to dělat nemusela. A vždyť to kolikrát trvá jen pár minut. Opravdu, několik minut a je hned zase čisto a veselo. Asi to musím začít praktikovat častěji, abych si tu malou časovou dotaci pamatovala. :-)

Mám já to ale starosti, co?

No jo no, už jsem se přehoupla z kategorie studentek svobodných "bezstarostných" (alespoň, co se týče domácnosti), do kategorie studentky manželky v domácnosti (takže v hlavě nosím starosti, jako co uvařím o víkendu na oběd, jestli máme co jíst, kdy stihnu vyžehlit košile, kdy zašiju prádlo. Má S. dostatek ponožek? Máme zavřená okna, zaplacený nájem? ÁÁ zapomněla jsem pustit pračku, pověsit pračku, posbírat prádlo, zalít kytky... Ne zřídka se stává, že prádlo věším v deset v noci a z balkonu sbírám taky tak, ne - li na druhý den. Když náhodou nezmokne a nebo nenasákne "vůni" cigaret, sousedů zespoda.

Jj, věřím, že v tom nejsem sama, že je nás více, co to tak máme. To já se pak chodím uklidňovat a nebo někdy i zašívat na blogy vás ostatních, na kterých to zeje krásně čistotou a krásnými výrobky. Hm, to je pak pokoukáníčko.

No, zahálku pěstovat nebudu...už jsem se tu vypovídala dost, jdu spáchat kousek diplomové práce. Ať je ze mně konečně ten Mgr. a mám pokoj. Svatý pokoj! Ještě, že u nás v rodině není žádná doktorka ani doktor. Na doktorát mě už vážně nikdo nedostane (alespoň teď ne).

Přeji vám krásný zbytek večera a pěknou neděli!

Krista Žíža

P. S. : Konečně jsem začala pracovat na novém obchůdku na Fléru. Snad jej brzy otevřu! Těším se, těším!


2 komentáře:

  1. Ahoj Kristy. :-)
    Když jsem pročítala Tvůj příspěvek, musela jsem se usmívat, protože to s utíráním prachu mám stejně tak - má nejneoblíbenější činnost a rovněž jako Ty se v našem domě při jeho stírání často cítím jako ve sklepě... To se pak za svoji lenoru obrovsky stydím a v duchu si plánuji, jak ho budu odteď odstraňovat častěji. ...
    Druhý den samozřejmě otupím, nadšení mě přejde a uklízím až když je to opět v ostudné fázi... Takže... vítej "v klubu Bojujících lenochů".
    Ještěže nám Pán dává pořád šanci zkusit být lepší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vítej u mně. A já se tedy přidávám do klubu bojujících lenochů... ale s radostí, když je nás víc, tak se to všechno přeci lépe zvládá. :-) Vážím si Tvé upřímnosti. Díky za Tvůj příspěvek. Krista

      Vymazat