Tak už začni vyrábět velikonoční přání. (S. 18. 12. 2012 při mé snaze jej přesvědčit, že vyrobím vánoční přání.) :-) :-) Glosa, která stojí za to zapsat.

Jsem zase nemocná. Mám dosti slabou imunitu, a nebo uspěchaný život? Život bez odpočinku, a nebo s odpočinkem ve špatnou chvíli? Hm...asi příští...možná ne asi, ale určitě, příští vánoce žádné tour de rodina. Ale pěkně doma ve dvou (či třech :-) - tohle je sen) v klidu, s úsměvem na rtech, s talířem cukroví na břiše, ležící na posteli, hledíce na sebe či na pěkný film. Ano, něco takového nám stále chybí. Ležíce na posteli s talířem na břiše se poslední rok nacházíme pouze, když jsme nemocní a jíme denní jídlo v posteli, abychom nemuseli udělat ani krok na víc a neofouklo nás u stolu. Uf...

Že ani s Milým nemáme na sebe dostatek prostoru ve dvou, odráží se na tom, že narážíme na sebe v určitých chvílích , neumíme spolu pracovat při běžných věcech, jako je sepisování seznamu na nákup, chystání oběda, vypravování se ve dvou ven, kdo velí při odchodu, že už je čas atd. Neboť tohle bývá běžně práce samostatná. A přitom tolik bych si přála, abychom ji mohli dělat ve dvou. Když se tak však stane, tak se rozčilujeme navzájem tím, jak jsme každý jiný a máme k tomu jiný přístup.

Uf. Příští rok toužíme po více klidu ve dvou a společných činnostech nás dvou - mě a S. Jj...proto jsme se brali, abychom byli spolu. Ne abychom spolu pouze cestovali za rodinami a těšili je svou přítomností.

Uf...jdu raději dodělat rozháčkovaného medvídka, snad se mi povede a snít o lepším zítřku (roce).

Mějte se krásně!

Krista