Díky Soně a jejímu blogu to ode dneška umím. Juch. Soňo, díky Vám.
---
Začátkem ledna jsem si koupila nové pastelky od KOH - I - NOOR - Magic colours. Od té chvíle, co jsem s nimi malovala u malé Kristýnky, jsem unešená a cosi se ve mne probudilo a já prostě maluji a maluji. Skoro každý den nějakou skicu. Neumím to, učím se to, ale tak moc mě to naplňuje. A dnes jsem poprvé nakreslila obličej, který nevypadá jak zrůdička a dokázala jsem to zopakovat sedmkrát za sebou. Je to báječné! Jupí, jsem nadšená. Musím si ještě koupit nové pořádné jednobarevné pastelky a obrázky ožijí barvami. Těším se na to!
Vždyť můj děda byl malíř, nesmím mu udělat ostudu!
"Dědo, já to všechno doženu a vybavím si vše, co jsi mě učil! Slibuji!"
 |
| (Podobnost prvních portrétů s mou "učitelkou" je viditelná. Ale věřím, že si časem najdu svůj rukopis, brzy.):-) |
 |
| (Foceno na mobil, za umělého světla a vloženo v počítači, který nemá možnost upravovat fotky - ořezat atd. Ale radost je i tak veliká.) |
S proporcemi mívám problém i na papíře, ale teď, když jsem si pořídila grafický tablet, je to ještě výraznější. Zběžně si načrtnu obličej/postavu, pak si přiblížím některou část, a pěkně ji vyčistím, propracuju, vystínuju, jsem na ni hrdá... a pak se podívám na celý obrázek a zjistím, že jsem úplně mimo.
OdpovědětVymazatBych si své výtvory nemohla přiblížit a oddálit...mé ruce a ramena co připomínají spíše Golema... :-) Ale hlavní je, že nás to baví.
Vymazat