Ráda bych vám pomohla, ale

mám dilema. :-)
___________________________________________________________

Tato věta mi v hlavě zní už asi tak týden. A z jakého důvodu? Neboť píši, respektive, měla bych psát, esej právě na toto téma. Spíše čtu k této eseji knihu, která nese název:  "Ráda bych vám pomohla, ale... ",  autorem je prof. Libor Musil.. Hm, ale já mám dilema o čem vlastně mám psát. O kterém dilematu sociálního pracovníka mám psát? A stihnu to vůbec?

To jsem celá já, vše na poslední chvíli. Alespoň to vše, které se týká školy. Ach jo, musím se dostat do nějakého řádného řádu! Jinak to tady nedopadne dobře. A nejen ve škole, ale i všude okolo (např. naše domácnost - když já se tak snažím....pomalu, ale jistě. :-) ) Dnes (teda už včera) jsem měla milé setkání na skautské mši, která byla sloužena ku příležitosti  100. výročí českého skautingu, se skautkou Hedvikou. Hedvika má již rodinu a tudíž její rady zkušené ženy v domácnosti se hodí. A velice mě potěšilo, když jsem vlastně zjistila, že to, že nemám vždy dokonale uklizeno, vyžehleno a tak podobné činnosti, které má žena v domácnosti zvládnout, je znak zdravé a "normální" obyčejné ženy! Potěšilo mě to! Ne že bych se z toho, že nezvládám dokonale svou domácnost, přímo hroutila, ale občas si sama pro sebe říkám, kde se stala chyba? Co dělám špatně, že to nevychází? No, možná jsem pouze sama na sebe náročná. :-)  A to se tu ještě nebatolí žádné dítko. Až přijde, tak to bude teprve fičák... To náš domeček budeme rovnou moci nazývat  U tří prasátek. :-) :-) Teď je to pouze u dvou. :-) ( A tak si tady žijem a děláme si z toho srandu. A však jo, sranda musí být i kdyby na chleba nebylo. Jak se říká: " S úsměvem jde všechno líp!"

Tak se jdu usmívat a věřit, že tu esej do zítřejší půlnoci napíšu. Ještě že má pouze 5 stran. :-)

Dobrou noc. A možná pro skřivany dobré ráno. I když, sovy mají teď vlastně taky "den" :-)

K.  Ž.

Úklid na stole -

po plese.

______________________________

Úsměvem nic nezkazíš.

Nic není takovým tajemstvím, jako láska.

Letěl jelen jetelem.

Z lásky ustupujeme, ze sebelásky jen útočíme.

Buď moudřejší nežli ostatní, můžeš-li, ale neříkej jim to.

Cynik se dívá na svět s monoklem na oku své duše.

Orchidea - Je možné tvé srdce obměkčit?

Střepy přínáší štěstí. Na svatbě má nevěsta rozbít talíř. Zammést střepy už musí samozřejmě manžel :-).

Po 7 roce manželství je svatba vlněná.

Tomu, kdo mnoho žádá, mnoho schází.

Nikdy se nemluví tak těžko, jako když je hanba mlčet.

____________________________________________________________________-

Tombolové lístečky z plesu, na kterém byla celá farnost, ale nebyl farní. :-) Když měl člověk mezi lístečky číslo, tak vyhrával. My jsme jedno číslo měli! A vyhráli jsme parádní pánské hodinky, které se teď zabydlily na ruce Milého. :-) Spokojenost největší. :-) Při slosování lístků jsme také vyhráli knížku a ořechový dort. Mňam. Samozřejmě jsme se podělili. :-) Nádherný  ples to byl. Je super mít přátelé a mít kam patřit. Příští rok znovu. Snad ples bude.  Kdyžtak si budeme muset najít jiný. (mrk)


K. Ž. :-) 

Ve výstavbě

Moji milí návštěvníci,

určitě jste si všimli, že můj blog se tak nějak pořád mění a nemá stálou podobu. Je totoiž ve výstavbě, tak prosím, mějte se mnou strpení. On si brzy určitě svou stálou podobu najde. Jen musím přijít na to, jak se to tu všechno ovládá a taky si musím zase zvyknout, že nastavení blogu má nový vzhled. Uf...já tak nemám ráda inovace. Strčila jsem si tam staré rozhraní, ale jak dlouho to tak zůstane to nikdo neví. :-)

Přeji vám krásný den.

K. Ž.

Pozdravení z kuchyně

aneb Žena Domácí :-)
_____________________________________________________

Dnes je bílá sobota, den před vzkříšením Ježíše Krista. Den bílení domova, chystání dobrotek na oslavu vzkříšení, které si v kostele připomeneme dnes večer na mši večerní, která u nás na Kom. začne ve 20:00. :-)

Dnes skoro celý den bydlím v kuchyni, ostatně to skoro každý volný den, a chystám oběd na zítra a dobroty na sváteční stůl. Chystám je tak, aby už byly nachystány až se vrátíme z kostelíčka a mohli jsme je na oslavu ochutnat a těšit se na nášup na zítra.

A co se u nás bude letos podávat? Tak letos jsem připravila pečenou kačenu, neboť tu můj Milý má velmi rád, tak proč mu neudělat radost. K tomu si dáme bramborový salát, který taky Milý miluje a budeme v sedmém nebi. Co na tom, že je to kalorická  bomba, když v tom ještě bude domácí majonéza. :-) Nevadí, jednou za čas si to můžeme dovolit, hlavně že nám bude dobře. A k zakousnutí zde budou nachystány čapčuchy, mazanec, snad Jidášky a z ledničky to všechno bude pěkně střežit velikonoční beránek (toho jsem však zakoupila). Beránek pěkně s bílou polevou, toho já mám tuze ráda a hlavně mi připomíná pěkné chvíle a především velikonoce v roce 2010, které jsem strávila ve Finsku. Takže taková malá připomínka krásného. :-) (mrkající Žížala)

A copak to tady ptáček stráží?

Těsto na čapčuchy a možná i jidášky, které mám velice ráda. Mňam, mňam.  A krom toho, tuhle útěrku mám taky tuze ráda. Jsem tak trochu ptáčkofil. :-) :-) Ptáček všude kam se podíváš, skoro. :-) Ono se to ale asi časem brzy rozmnoží.

Jinak na začátku jsem vlastně chtěla říci, že jsem nikdy netušila, že být Ženou Domácí je často tak náročné a zodpovědné. :-) Hlavně toho času kolik to žere. No, musíme svou práci milovat a pak nám to nebude vadit. A já to miluji, jen občas mě to neba. :-) (mrk). No, však to asi znáte a kdo neznáte, tak poznáte.

Běžím dodělat bramborový salát a pak hurá na čapčuchy a všechno, co se z toho kynutého těsta zvládne udělat. A pak šup do kostelíka. :-)

A dnes jsem k tomu tak hezky hnědě oděna, dokonce i ponožky mám hnědé. :-) Jsem paní Čokoládová. Jsem si tu barvy tak nějak taky oblíbila. Především ty kalhoty, které jsem si už hezky označila savem (omylem) a mikinu s klokaní kapsou a kapucou. Oba tyto kousky jsou ze sekáče a to mě velice těší. Především to, že ta mikča je za pouhých 25 kaček. No, není to paráda?

Pro koho to tady vlastně píšu a komu říkám? No, ani asi nevím, to nevadí....především jsem si blog psala vždycky pro sebe a nebo pro někoho blízkého, kdo byl v tu chvíli daleko. Nyní nikdo blízký, kdo by četl můj blog, není daleko, takže si jej píši jen tak a možná občas i pro ty, ke kterým chodím na navštěvu na blog já a vyhlížím, že možná přijdou i ke mně, když už tam trousím své komentáře. :-) (mrk)

Jo a taky jsem si tento blog (původně jinde) začala psát i proto, že jsem si zde chtěla zaznamenávat svůj postup v lezení na pomyslnou osmitisícovku. Tímto hlásím, že jsem se rozhodla, tak před týdnem, začít znova lézti, takže vzhůru do hor!! :-) Jinak o tomto projektu vám ještě určitě povím více, ale příště, teď frčím pokračovat v chystání dobrotek.

Hurá, sluníčko zase vysvitlo. No, teda, ale muselo pršet? Že jsem musela sundávat to prádlo? Hm, asi jo...nevadí...prostě Apríl. :-)

Nádherný den a krásné velikonoce všem vám přeji! A taky chutné! Mňam. :-) (mrk)

K.